Samořídící výroba a propojení všeho, brány chytré továrny se již otvírají

Objem samostatné komunikace přístrojů mezi sebou stoupá čím dál rychleji / Pixabay
Lidstvo stojí na prahu další průmyslové revoluce řečené čtvrtá. Předpokladem výrazné automatizace hospodářských procesů je však dostatečně výkonné bezdrátové připojení, které přichází ve formě 5G.

Pracovníci v bílých ochranných oblecích se sklání nad tištěnými spoji, které si prohlíží přes průhledné displeje. Ty na principu rozšířené reality v zorném poli technika zobrazující popisky ke komponentům tištěného spoje či různé instrukce a naměřené hodnoty. Kolem sviští regály rozvážející komponenty, které halou jakoby tlačili duchové.

Na kolečko továrnou vyrážejí samy v okamžiku, kdy na některém pracovišti začne docházet určitý díl nebo nějaký materiál. Tyto a kdejaké další systémy v továrně Ericsson v estonském Talinu fungují koordinovaně, protože jsou vzájemně propojeny bezdrátovou sítí.

No a co, řeknete si, robotické skladníky už používá několik velkých firem. A máte pravdu, ostatně Ericsson výše popsané technologie uplatňuje v několika provozech, nejbližší v polském Tczewu. Jedná se o prototypy toho, čemu se říká chytrá továrna, a o první vlaštovky takzvané čtvrté průmyslové revoluce.

Neboli vysoce automatizovanou výrobu založenou na vzájemném propojení bezpočtu přístrojů a senzorů. Ty se bez zásahu člověka vzájemně koordinují a udržují co nejefektivnější chod provozu, například samostatně reagují na změnu parametrů výroby či jiné okolnosti.

Budoucnost je propojená

Přenosová kapacita současných technologií ovšem nestačí na obrovské objemy dat, které takto automatizovaný provoz vytváří. Vždyť v talinské továrně Ericssonu je bezdrátově k síti připojen v průměru jeden přístroj na metr čtvereční, kterých přitom má továrna rozlohu 23 tisíc. A hustota zařízení, která jsou vzájemně propojena, jen roste.

V Talinu proto instalovali vlastní mobilní síť ve standardu 5G, ostatně komponenty pro tuto technologii se tam přímo vyrábějí. Oproti čtvrté generaci mobilního internetu totiž má 5G o řád vyšší přenosovou kapacitu a umožňuje k internetu připojit až 100 přístrojů na metr čtvereční.

Signál 5G se navíc vyznačuje oproti předchozímu standardu dvěstěkrát nižší latencí, tedy zpožděním mezi přijetím a odesláním dat, což dává přístrojům ovládaným na dálku prostřednictvím 5G reakční dobu kolem jedné milisekundy. Umožní tak automatizovat i provoz zařízení, která musí na povely či situace reagovat okamžitě, například když se v pracovním prostoru lisu ocitne ruka nepozorného pracovníka. Na podobném principu mimochodem budou fungovat i autonomní dopravní systémy, mobilní internet navzájem propojí nejen robotická auta, ale i všemožná čidla podél silnice.

Bude to právě 5G, které umožní plné rozvinutí internetu věcí či IoT, z anglického Internet of Things. Tedy připojení snad veškerých myslitelných přístrojů k síti tak, že budou moci fungovat velkou měrou či úplně bez zásahu člověka.

Však objem takzvané Machine-to-Machine Communication, tedy samostatné komunikace přístrojů mezi sebou, stoupá čím dál rychleji a velmi brzy přeroste úhrn online komunikace mezi lidmi. Rozšíření technologií založených na IoT a jejich propojení prostřednictvím 5G samozřejmě zásadně promění i náš každodenní život. Třeba lednička, která bude pomocí čárových kódů sledovat svůj obsah, a když začne docházet mléko, sama je objedná.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama