Bez chytrých sítí Smart Grids se česká energetika neobejde

Smart Grids kromě přenosu silové elektřiny nabízejí i datovou komunikaci / Pixabay
Energetika se v posledních letech proměňuje. Sílící tlaky na větší podíl obnovitelných zdrojů a uhlíkovou neutralitu na jedné straně a zvyšující se počet zařízení připojených do sítě, elektromobilů a domácích fotovoltaických elektráren na straně druhé ukazují, že současná distribuční soustava v Česku přestává nárokům 21. století stačit.

Odborníci se shodují, že bez chytrých sítí, takzvaných Smart Grids, se proto v blízké budoucnosti neobejdeme. „Distribuční soustavy v Česku, ale i mnoha dalších zemích, vyhovují požadavkům dvacátého století, soudobým nárokům již ale přestávají stačit. Roste tlak na větší zapojení obnovitelných zdrojů energie a současně je třeba reagovat i na trendy v oblasti elektromobility, výroby elektřiny domácími fotovoltaickými elektrárnami, chytrých domácností, konceptů smart cities či komunitního sdílení elektrické energie,“ říká Miroslav Kopt z útvaru Strategických projektů EG.D.

Řešením, jak těmto soudobým požadavkům vyhovět, je přebudování distribučních soustav na takzvané Smart Grids. Takto se označují elektrické sítě, které kromě přenosu silové elektřiny nabízejí i datovou komunikaci. Ta umožňuje monitoring, ovládání a aktivní řízení spotřeby energie. Souběžně s tím je třeba podle odborníků navýšit i samotné kapacity těchto distribučních sítí, aby bylo možné do nich v následujících letech integrovat další obnovitelné zdroje.

Se zaváděním chytrých sítí počítá Národní akční plán pro chytré sítě, který v roce 2015 zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. V roce 2019 pak prošel aktualizací, jež představila plány do roku 2030. Vedle zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie počítá plán se zajištěním vyšší dostupnosti informací zákazníkům s cílem umožnit zvýšení energetické účinnosti spotřeby energie a jejich aktivní zapojení do trhu s elektřinou či zvýšením spolehlivosti, kvality a bezpečnosti dodávek elektrické energie.

Rozvoj chytrých sítí podporuje i Evropská unie. Přeshraniční projekt inteligentních distribučních soustav ACON (Again COnnected Network), jenž probíhá od roku 2019 ve spolupráci EG.D a Západoslovenské distribučné (ZSD), se dostal na seznam unijních projektů společného zájmu a díky tomu získal dotaci 91 milionů Eur z nástroje CEF-Energy. Modernizace sítí na dvojici distribučních území bude probíhat do roku 2027, přičemž celková hodnota projektu je 270 milionů Eur (přibližně 7 miliard korun).

Stěžejním přínosem zavádění Smart Grids pro uživatele – od obyvatel domů a bytů přes podniky až po samotná města – je především vyšší stabilita dodávek elektrické energie. „Digitalizace distribučních sítí umožní sběr dat, komunikaci mezi jednotlivými prvky sítě a sdílení dat napříč soustavou. Díky instalaci chytrých prvků, jako jsou detektory poruch a námrazy, či recloserů – zařízení umožňujících vypínat a zapínat vedení pod zkratem –, bude možné významně zvýšit spolehlivost a bezpečný provoz distribuční soustavy, případně zrychlit odstranění poruch,“ popisuje Miroslav Kopt.

Klíčovou roli v inteligentních distribučních soustavách, budovaných také v rámci projektu ACON, budou hrát rovněž chytré elektroměry (smart metery), které zaznamenávají aktuální spotřebu elektřiny a umožňují oboustrannou komunikaci s distributorem. Díky nim získá zákazník lepší přehled o své spotřebě, zároveň lze díky lepšímu předávání dat zrychlit odstraňování závad a předcházet problémům v distribuční síti.

Real-time monitoring sítě v kombinaci s navýšením celkových kapacit dále umožní zmíněné větší zapojení obnovitelných zdrojů energie do distribučních soustav. Díky jejich inteligentnímu řízení nebude hrozit, že elektrická energie vyrobená větrnou nebo solární elektrárnou ohrozí stabilitu sítě.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama