Roje dronů s umělou inteligencí kontrolují elektrické vedení

Z dobíjecích stanic umístěných na stožárech vysokého napětí vylétá skupina dronů / ČVUT
Silná bouřka způsobila výpadky elektřiny. Z dobíjecích stanic umístěných na stožárech vysokého napětí vylétá skupina dronů. Proletí určenou trasu a jejich kamery snímají vybrané prvky elektrického vedení.

Získané záběry jsou již během letu analyzovány s využitím strojového učení a zaslány pro finální vyhodnocení pracovníkům inspekce. Ti tak mohou okamžitě identifikovat místo poruchy a zahájit opravu v mnohem kratším čase, než je dnešní běžná praxe.

Tato vize má velmi blízko k tomu, aby se v dohledné době stala skutečností. A to díky vědcům z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, kteří ve spolupráci se společností ČEPS v rámci evropského projektu Aerial-Core ověřují praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů. Stávající výsledky výzkumu demonstrovala skupina Multirobotických systémů (MRS) z FEL ČVUT na úseku elektrického vedení na Berounsku.

Kromě řešení nenadálých poruch se oba partneři soustředí na robotizaci preventivních kontrol celé rozsáhlé přenosové soustavy v ČR. V současné době inspekci elektrického vedení zajišťuje pilotovaná helikoptéra, která letí od jednoho stožáru ke druhému a posádka pořizuje dokumentaci. Dron nebo dokonce koordinovaný tým dronů tyto úkoly dokáže zvládnout mnohem rychleji a také levněji. ČEPS chce v budoucnosti nahradit pilotované inspekce bezpilotními prostředky, které mohou mít různou míru autonomie.

Právě různá míra autonomie je vlastnost, která od sebe jednotlivé systémy dronů výrazně odlišuje. Základní úroveň představují drony, které po vymezené trase řídí operátor. Pokročilejší systémy navádějí dron samostatně podle předem naprogramovaných GPS bodů. Vědci z FEL ČVUT ale posouvají úroveň autonomie ještě mnohem dál.

„Software, který s využitím palubní umělé inteligence vyvíjíme ve skupině Multirobotických systémů, je ojedinělý v tom, že je schopen vytvořit tým samostatně uvažujících spolupracujících dronů, přesnější by bylo říci autonomních vzdušných robotů. Plně autonomní drony s využitím palubních senzorů upřesňují svůj let a přizpůsobují své chování změnám v okolním prostředí. To zvyšuje spolehlivost, přesnost a kvalitu získaných dat. Naše drony tak mohou reagovat na nenadálé situace a nezaskočí je ani překážky v cestě či popadané větve,“ vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Cílem spolupráce s firmou ČEPS je integrovat skupinu vzájemně ve vzduchu spolupracujících dronů tak, aby byly schopny kontrolovat infrastrukturu v dosahu několika kilometrů a snímat přitom klíčové prvky, jako jsou izolátory, s velkou přesností a opakovatelností. To je nezbytné pro pořízení záběru vždy ze stejného místa a z požadovaného úhlu, což je klíčové pro automatickou inspekci a sledování vývoje stavu jednotlivých komponent vedení v čase. 

„Jedním ze záměrů naší společnosti je nahrazení leteckých kontrol prováděných helikoptérou bezpilotními letouny. Budoucnost kontrol vedení pak spočívá v dronech létajících plně automaticky bez přímého řízení pilotem po přesně vytyčených a automaticky generovaných letových drahách. To by mělo přinést snížení nákladů na údržbu přenosové soustavy, zvýšení bezpečnosti kontrol a ve výsledku i jejich větší standardizaci,“ říká Milan Sedláček, ředitel sekce Řízení údržby společnosti ČEPS.

Zdroj: ČVUT, ČEPS

Mohlo by vás zajímat

Reklama