Pokud funguje stealth technologie, proč ještě neexistují pláště neviditelnosti?

Samozřejmě se nabízí třeba možnost zmenšit odraznou plochu, ale to není ono. Proto se vynálezci zaměřili především na to, jak zabránit tomu, aby se signál odrážel od letadla zpátky k přijímači, tedy k radaru, a tím letadlo prozradil.

To je vlastně jádro technologie stealth. Podstatné je zkonstruovat takový letoun, který bude odrážet co nejméně paprsků zpět. Jak si s tím v realitě poradit?

Podivné tvary a ostré hrany 

Pokud jste někdy viděli letouny typu stealth třeba na fotografii, nejspíš jste si všimli, že mají zvláštní tvary a hodně ostrých hran. To je důležité. S pomocí tvarů a hran se snaží paprsky rozptylovat co nejvíce do různých stran.

Související

Petr Hájek

Americká armáda bude vybavena pro kontrolu davů…

Petr Hájek

Neviditelný čínský stíhací letoun J-20 je vybaven…

Tím pádem se jich jenom minimum odráží zpátky směrem k radaru. To by ale samo o sobě ke zneviditelnění ještě ani zdaleka nestačilo.

Materiál pohlcující záření

Důležité je použít i ke konstrukci letounu materiály, které dokážou účinně pohlcovat dopadající záření, nebo jež se pro radary chovají jako průhledné. Navíc se trup letadla a jeho křídla natírají speciálními povrchy schopnými pohltit elektromagnetické vlnění.

Díky součtu všech uvedených opatření potom velké letadlo typu bombardéru vykazuje stejně velkou odraznou plochu jako třeba malý pták. Tím dokážou radary dokonale zmást.

Co může prozradit polohu letadla? 

Problémem jsou většinou motory, tedy lopatky turbín proudových motorů. Proto se motory u letadel typu stealth umisťují hluboko do trupu, aby nezničily celou snahu ukrýt letadlo. Tepelná stopa v podobě žhavých spalin je totiž velmi dobře viditelná.

Proto je snaha instalovat na letadla systémy, které by spaliny smíchaly s okolním vzduchem. Podobné potíže jsou i se zavěšenou výzbrojí u bombardérů, i ta musí být, pokud možno v trupu.

Důležitá je i poloha

Zda radar letadlo odhalí nebo ne, to závisí i na jeho poloze vůči radaru. Většinou dojde k zachycení letadel radarem u čelního nebo také zadního odrazu. Nutné je také co nejvíce omezit vysílání.

Vzhledem k tomu, že i když je letadlo neviditelné na radaru, je viditelné okem. Z těchto důvodů se užívají maskovací nátěry. Třeba bombardéry, které létají v noci, dávají přednost černému nátěru.

Když chcete utéct pokutě

Bylo by možné popsané technologie využít i jinde, třeba u aut? Nebo dokonce u lidí ve formě jakéhosi neviditelného stealth pláště? Zajisté by něco podobného bylo možné. I když je otázkou, zda by to v případě aut mělo nějaký smysl.

U letadel má totiž technologie stealth smysl, protože můžete naplánovat překvapivý útok na nepřítele. Než se vzpamatuje, neviditelné bombardéry shodí svůj náklad a bezpečně zmizí. Možná byste to využili, pokud třeba rádi jezdíte rychle a byli byste takto pro policejní radary sledující rychlost v daném úseku neviditelní.

Hodí se i pro ukrytí lidí?

Další otázkou je, do jaké míry by neviditelná stealth technologie prodražila model auta. Je samozřejmě nutné zdůraznit, že letouny vybavené stealth technologií jsou v porovnání s těmi klasickými samozřejmě dražší, a totéž by platilo i pro auta. A co lidé? Nějaké pokusy probíhají i v tomto směru. 

Plášť neviditelnosti se může stát realitou 

Vědci mají třírozměrný materiál neviditelný v běžných optických délkách už k dispozici. Tady ale nejde o stejnou technologii jako u stealth letadel. U nich je totiž cílem, aby objekt odrážel co nejméně signálů pro radar, zatímco u neviditelného pláště světlo vlastně objekt obtéká a neodráží se od něj. Díky tomu se předmět stane neviditelným. 

Už v roce 2006 byl na americké Dukeově univerzitě vytvořen materiál, který obtékání světla umožňoval. Pomocí ohýbání světla materiál zneviditelnil člověka. V dalších letech byly hlášeny podobné výzkumy i z jiných univerzit, třeba v texaském Austinu nebo jinde. Prototypu už jsou k dispozici. Až se vše doladí a vychytají mouchy, možná budeme mít za pár let neviditelný plášť k dispozici všichni.