V Moravském krasu objevili vědci unikátní jeskynní malbu: Vznikla před 6200 lety

Natália Megisová z laboratoře CRL odebírá vzorek kresby v Kateřinské jeskyni / AV ČR
Nejstarší jeskynní malba na našem území vznikla před 6200 lety v Moravském krasu. Prokázal to výzkum vědců z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a pražského Archeologického ústavu AV ČR, kteří zkoumali nápisy a kresby v Kateřinské jeskyni.

Tento objev je téměř o 1000 let starší než obrazce v jeskyni Býčí skála. Epigrafy z Kateřinské jeskyně se našly v místě, kde z hlavního dómu odbočuje tzv. ledová chodba.

Dóm s občasnou krápníkovou výzdobou je s rozměry 90 x 44 m největším veřejnosti přístupným přírodním podzemním prostorem v Česku. Zvláště v Ledové chodbě jsou stovky novověkých nápisů, podpisů a letopočtů či abstraktní obrazce z čar a teček (tzv. epigrafy) kreslené uhlem. 

Kresby z Kateřinské jeskyně zkoumali vědci z laboratoře CRL, která je od roku 2017 společným pracovištěm Ústavu jaderné fyziky AV ČR a pražského Archeologického ústavu AV ČR. Spolupracovali přitom se Správou jeskyní ČR a olomouckou Univerzitou Palackého. 

Již po prvním odběru vzorků pro radiouhlíkové analýzy pracovníci Ústavu jaderné fyziky zjistili, že jedna z kreseb pochází z 13. století. Analýzy vzorků odebraných na začátku letošní roku však ukázaly, že část epigrafů je až z pravěkých dob a nejstarší z nich z mladší doby kamenné. 

Měření metodou AMS (Accelerator Mass Spectrometry) bylo provedeno v maďarském Debrecínu. Pro samotný odběr vzorků vyvinuli v laboratoři CRL novou otěrovou metodu, která nesmaže kontury části kresby, z níž se vzorek odebírá, pouze toto místo zesvětlí – na rozdíl od obvyklých způsobů mechanického odběru, které vzorkované místo nenávratně zničí.

Badatelé předpokládají, že epigraf – umístěný hluboko pod zemí – mohl být spojený s kultem matky Země a označoval obřadní místo. Ve střední Evropě začali pravěcí lidé s kresbami geometrických tvarů na stěnách jeskyní dříve, než začali malovat zvířata.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama