Záhada arménského Stonehenge postaveného před 7 500 lety: Jde o astronomickou observatoř?

 
Další 1 fotografie v galerii
Karaundž se skládá z 223 kamenů / Creative Commons
O skutečnému účelu hornin stojících v Karaundž se už dlouho diskutuje. Jedna teorie říká, že místo je starobylou astronomickou observatoří z roku 5 500 př. n l. Jiní odborníci však tvrdí, že místo je mnohem novější.

Dva výzkumné ústavy se dohodly, že své spory o povahu takzvaného „arménského Stonehenge“ vyřeší a jednou provždy rozluští jeho tajemství. Karaundž se skládá z 223 kamenů a tvrdí se, že je o 2500 let starší než světoznámé Stonehenge.

Účel, za kterým bylo postaveno, je ale již dlouhou dobou sporný. Ačkoli někteří archeologové argumentovali, že prehistorické místo bylo používáno jako astronomická observatoř, jiní tvrdí, že nešlo o nic jiného než pouhé konvenční osídlení.

Členové Bnorranské historicko-kulturní nevládní organizace a Arménského institutu archeologie a etnografie podepsali 30. července 2019 dohodu o spolupráci při řešení záhad Karaundž, které leží poblíž Sisijanu, v arménské provincii Syunik. Pro skupinu vědců z Bnorranské organizace představuje archeologické naleziště nejstarší známou observatoř. „Myslíme si, že Karaundž - kde se nachází více než 200 kamenů a v nich je na 80 otvorů - je starověká astronomická observatoř,“ říká Arevik Sargsyanová, členka představenstva uvedené organizace.

Tato myšlenka je částečně založena na práci fyzika Paula Herouniho, který tvrdil, že starověký komplex se datuje do období kolem roku 5 500 př. n. l. Některé z kamenů sem byly podle jeho názoru umístěny úmyslně, aby byly v souladu s Denebem, nejjasnější hvězdou v souhvězdí Cygnus, a kryly se s pozicemi slunce a měsíce v určitých obdobích roku. 

Podle jiných názorů jde ale jenom o starobylé místo, osadu, která má status mauzolea. V této teorii tvoří kameny jenom pozůstatky městské zdi, ve které skály nesly hromady suti a hlíny, obojí bylo z místa již odvezeno. To je názor vědců Ústavu pro archeologii a etnografii, kteří nesouhlasí s astronomickou interpretací paní Sargsyanové a jejích spolupracovníků.

Podle ředitele ústavu Pavla Avetisyana a vedoucího archeologického expedičního týmu Ashota Piliposyana totiž nebyl v Karaundž objeven ani jediný astronomický nástroj. Dále poznamenali, že některé z otvorů v kamenech, které jsou často uváděny jako důkazy na podporu teorie o astronomické observatoří, se nacházejí na spodních částech čedičových hornin, a proto ani neukazují na hvězdy.

V současné době se obě akademické skupiny dohodly na dočasném pozastavení vykopávek a výzkumů v lokalitě Karaundž. Vyšetřování bude pokračovat po uspořádání společného semináře odborníků z různých oborů, včetně archeologů, astronomů a etnografů, a to s cílem stanovit společný výzkumný plán. Zároveň diskutovali o možnosti postavit poblíž Karaundž muezum, kde by vystavili materiály týkající se tohoto místa.  

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama