Střevní mikrobiom: Podle vědců jsme to, co jíme, ne to, co jsme zdědili

Otázkou je, zda je změna ve složení mikrobiomu u lidí s moderním stylem života ještě možná / Pixabay
Mikrobiom je termín, který popisuje genom všech mikroorganismů, symbiotických i těch patogenních, žijících uvnitř i vně našeho těla. Například mikrobiom kůže, který se podílí na její obranné či ochranné funkci, obsahuje stovky druhů různých mikrobů. Nicméně opravdovým babylonem je mikrobiom střevní.

Ten se skládá z kolektivního genomu mikrobů, včetně bakterií, archaea, virů a hub, obývajících střeva. Podle nové studie bylo identifikováno téměř 2000 druhů bakterií, které mohou obývat lidská střeva.

Celková hmotnost těchto mikrobů může u jednoho jedince dosahovat až 1,5 kg. V posledním desetiletí se zjistilo, že stav střevního mikrobiomu přímo ovlivňuje naše zdraví. Zdaleka přitom nejde jen o gastrointestinální onemocnění a civilizační choroby, ale také o paměť a schopnost se učit, či o emoce, sklony k depresím a dalším psychickým onemocněním.

Rovněž se tradičně uvádí, že střevní mikrobiom úzce souvisí s evoluční historií jeho hostitele, což znamená, že každý druh má své specifické složení mikrobiomu, se kterým prodělával společný evoluční vývoj (koevoluci) po desítky milionů let. Tým Kláry Petrželkové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a z Parazitologického ústavu, Biologického centra AV ČR ve spolupráci s Andresem Gomezem z Minnesota University v USA se již přes deset let zabývá výzkumem mikrobiomu lidoopů a lidí. Jejich nová studie ukazuje, že složení mikrobiomu mnohem více ovlivňují stravovací návyky než koevoluce.

Vědci zjistili, že složení střevního mikrobiomu u lidí obývajících oblasti Dzanga Sangha ve Středoafrické republice se více podobá všežravým primátům z čeledi kočkodanovití než blízce příbuzným lidoopům.

Diverzita (tedy rozmanitost) mikrobiomu těchto lidí s tradičním způsobem obživy je výrazně vyšší než u lidí s tzv. západním/moderním stylem života, ale zároveň vyšší než u primátů (včetně lidoopů), kteří konzumují spíše stravu bohatou na vlákninu.

Otázkou je, zda je změna ve složení mikrobiomu u lidí s moderním stylem života směrem k přirozenějšímu stavu stále možná. Dle dalších výstupů této studie to možné je. „Složení mikrobiomu pěti západních vědců a dobrovolníků dlouhodoběji pracujících v oblastech Dzanga Sangha se výrazně odchýlilo od mikrobiomů moderních Američanů, a naopak bylo podobné mikrobiomu lidí BaAka a Bantu s tradičním způsobem obživy, s nimiž žili,“ dodává Klára Petrželková.

Nyní je třeba zjistit, zda by strategie pro zlepšení střevního mikrobiomu u lidí s tzv. moderním stylem života měly zahrnovat pouze změny ve stravování nebo i tzv. environmentální mikrobiální expozici.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama