Exoplanety obíhající vzdálené hvězdy mohou dle vědců vykazovat rozmanitější život, než je na Zemi

NASA se při hledání života ve vesmíru zaměřuje na tzv. planety obyvatelné zóny / NASA
Země nemusí být tou nejlepší planetou pro život. Některé exoplanety obíhající vzdálené hvězdy mají potenciál vytvořit rozmanitější a hojnější život. K tomuto překvapivému závěru dospěli američtí vědci, kteří použili klimatický model NASA k prozkoumání exoplanet mimo naši sluneční soustavu.

Uvedená zjištění mohou pomoci hledat život v jiných částech vesmíru. Geochemička Stephanie Olsonová a její kolegové z University v Chicagu použili software vyvinutý NASA k modelování pravděpodobných podmínek existence života na různých typech exoplanet - zejména z hlediska jejich klimatu a množství oceánů. „NASA se při hledání života ve vesmíru zaměřuje na tzv. planety obyvatelné zóny, což jsou světy, které mají oceánský potenciál,“ říká doktorka Olsonová. Ovšem ne všechny oceány jsou stejně pohostinné, v některých ale bude díky jejich globálnímu oběhu lepší život než v jiných. 

Vědci už nyní dokázali pomocí modelů určit, jaké druhy planet budou s největší pravděpodobností schopny vyvinout a udržet různé druhy života. „Použili jsme model cirkulace oceánů, abychom určili, které planety budou mít ty nejlepší podmínky,“ vysvětluje doktorka Olsonová. Silná cirkulace oceánů vrací živiny z temných hlubin do horních vrstev moře, kde je více světla a funguje zde fotosyntéza.

Takové podmínky je třeba hledat na exoplanetách. Vyšší atmosférická hustota, pomalejší rychlost rotace planety a přítomnost kontinentů povedou k lepšímu rozvoji života. Z toho vědci dospěli k závěru, že Země nemusí být zcela optimální planetou pro život. Jinde ve vesmíru se mohou nacházet i pohostinnější světy.

Přirozené omezení naší astronomické technologie znamená, že množství zjistitelného života na planetách je nižší, než skutečné množství výskytu mimozemského života. Hledání života jinde ve vesmíru by proto mělo být zaměřeno na oblasti, kde jsou příznivější podmínky pro rozmanitý život, tedy na planety, na nichž bude život nejsnadněji detekovatelný.

V současné době ještě nemáme k dispozici dostatečně výkonné dalekohledy, abychom identifikovali vhodné exoplanety, ale doktorka Olsonová doufá, že se to brzy změní. V ideálním případě pomůže její nová studie vytvořit design dalekohledu, který zajistí, že koncepty dalekohledu LUVOIR nebo HabEx (NASA) - budou mít požadované schopnosti. Vesmírné oceány potom budou důležité při hledání detekovatelných známek života. Ovšem naše chápání oceánů mimo naši sluneční soustavu je bohužel v současné době zatím v plenkách.

Mohlo by vás zajímat

Reklama