Záhada, proč Země před 466 miliony let výrazně ochladla, je konečně vyřešena

Standardně na Zemi dopadne každý rok asi 40 000 tun mimozemského materiálu / Pixabay
Dlouho před obdobím dinosaurů, asi před 466 miliony let, Země výrazně ochladla. Jedním z velkých tajemství vědy bylo, proč se tak stalo. Vědci si nyní myslí, že našli odpověď: exploze asteroidu širokého cca 150 kilometrů kdesi mezi Marsem a Jupiterem vytvořila obrovské množství prachu, který poté na Zemi padal po dobu dvou milionů let.

Vesmírný prach odfiltroval sluneční světlo a způsobil globální ochlazení, které bylo pozvolné a život se mu přizpůsobil. Dokonce z těchto změn těžil, protože došlo k rozvoji nových druhů, které přežily v oblastech s různými teplotami.

Tato klíčová epizoda v diverzifikaci mořského života je známá jako „Velká ordovická biodiverzifikační událost“, během níž se svět s relativně nízkou úrovní biologické rozmanitosti mořských bezobratlých více než zdvojnásobil, a to téměř na moderní úroveň. Došlo k rozšíření planktonu - základu mořských potravinových řetězců, vytvořilo se mnoho druhů útesů, houby a korály, ale také hvězdice, mořští ježci a mořské okurky.

Ve vesmíru se prakticky neustále "vznáší" spousta prachu, malé kousky asteroidů a komet. Když se ale před 466 miliony let rozpadl veliký asteroid, vytvořil daleko více prachu než obvykle. „Normálně na Zemi dopadne každý rok asi 40 000 tun mimozemského materiálu,“ říká Philipp Heck, docent z chicagské univerzity. Uvedené číslo je ale třeba vynásobit tisíci nebo desetitisíci. „Naše výsledky ukazují, že takové množství prachu dramaticky ochladilo Zemi,“ říká profesor Birger Schmitz, hlavní autor studie. Aby to dokázal, jeho tým hledal stopy kosmického prachu ve 466 milionů let starých horninách a porovnával jej s malými mikrometeority z Antarktidy. Studovali kameny, které kdysi tvořily mořské dno a pak extrahovali mimozemskou hmotu, aby zjistili, co to je a odkud pochází.

Analyzovali horniny ze starověkého mořského dna a hledali prvky, které se zřídka objevují v zemských horninách a izotopy vykazující znaky vesmírného původu. Například atomy helia mají obvykle dva protony, dva neutrony a dva elektrony, ale těm, které jsou vystřeleny ze Slunce a vesmíru, chybí neutron.

Přítomnost těchto izotopů helia spolu s vzácnými kovy, které se často vyskytují v asteroidech, dokazuje, že prach pochází z vesmíru. Profesor Schmitz a jeho kolegové ukázali, že tato doba ledová se souvisí časově s výskytem prachu v atmosféře.

Je lákavé si myslet, že dnešní globální oteplování by bylo možné vyřešit aplikací prachové sprchy, která by vyvolala globální chlazení, ale Heck je opatrný: „Návrhy na geoinženýrství by měly být hodnoceny velmi kriticky a pečlivě, protože pokud se něco pokazí, může to dopadnout hůř než předtím.“

Mohlo by vás zajímat

Reklama