Sucho ohrozí do konce století až 60 procent světových ploch pšenice

Vědci odhadují do poloviny století 43% nárůst celosvětové roční poptávky po obilovinách / Pixabay
Pšenice je z hlediska pěstební plochy a produkce ve světě nejčastěji pěstovanou plodinou a současně nejdůležitější obchodovanou obilovinou. Tvoří pětinu celkového denního příjmu energie světové populace.

To z pšenice dělá klíčovou plodinu, která vyrovnává výkyvy v produkci potravin mezi regiony ve světě. Nová studie mezinárodního týmu  vedeného vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně uvádí, že pokud nebudou přijata opatření ke zmírnění změny klimatu, mohlo by do konce století až 60 procent současných oblastí pěstování pšenice na celém světě čelit epizodám sucha, které zasáhnou několik produkčních regionů současně.

Klíčovými producenty a současně vývozci jsou aktuálně země EU, Rusko, Kanada a USA. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje do poloviny století 43% nárůst celosvětové roční poptávky po obilovinách, včetně pšenice, a to především z rozvojových zemí. 

Zvýšená poptávka na straně jedné a zvýšení intenzity a četnosti sucha v oblastech produkce pšenice na straně druhé jsou významným rizikem, pokud jde o potravinovou nejistotu a následně i politickou nestabilitu a migraci.

„Pokud nebudou přijata opatření ke zmírnění změny klimatu, mohlo by do konce století  až 60 procent současných oblastí pěstování pšenice na celém světě čelit epizodám sucha, které zasáhnou několik produkčních regionů současně.To je čtyřikrát vyšší riziko, než jaké vědci pozorují v současnosti, a které již zjevně mělo a má značný dopad na klíčové oblasti odpovídající za celosvětovou produkci pšenice,“ uvedl prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, hlavní autor studie.

„Taková sucha by byla šokem pro světovou potravinovou produkci. Pokud suchu čelí v daném čase pouze jedna země nebo produkční region, je negativní dopad obvykle kompenzován produkcí z jiných regionů. Pokud však bude postiženo více regionů současně, a naše studie jasně říká, že to reálně hrozí, velmi pravděpodobně dojde k negativnímu ovlivnění globální produkce.“

Nedávné zkušenosti ukazují, že pokud k takové epizodě dojde a jsou zvolena nevhodná opatření omezujících obchod (např. plošné zákazy vývozu), může se takové sucho podstatně podepsat i na cenách potravin a vést k volatilitě trhu a v některých zvláště citlivých regionech výrazně zhoršit potravinovou situaci.

Příkladem může být období let 2006-2016, kdy podle studie byla téměř současně zasažena až 1/3 produkční plochy 10 hlavních vývozců pšenice v rozmezí tří po sobě jdoucích let. To vedlo v letech 2011-2013 k nárůstu cen pšenice až o 2/3 ve srovnání s hladinou cen před rokem 2005.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama