Přístroje v Česku zaznamenaly na obloze mimořádně jasný bolid

 
Další 1 fotografie v galerii
V okamžiku, kdy těleso explodovalo, se uvolnilo velké množství jeho hmoty / AV ČR
Možná jste si toho brzy ráno v neděli 5. ledna 2020 také všimli, když krátce osvětlil krajinu nezvykle jasný bolid. Takové bolidy jsou velmi vzácné a jejich četnost nad středoevropským územím nebývá větší než jednou za několik let. Co tento úkaz způsobilo?

Bolid zaznamenaly přístroje Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Leží především na území České republiky (14 z nich), tři jsou také na Slovensku, a po jednom má Rakousko a Německo.

Jelikož bolid letěl severně od naší republiky a v době jeho přeletu bylo jasno jen na některých stanicích, existují optické záznamy celkem z osmi stanic na území ČR a ze stanice v Rakousku a Slovensku.

Nejdůležitější záznamy jsou ze stanic z České republiky, které byly k bolidu nejblíže a použily se pro veškeré výpočty. Díky těmto záznamům mohli vědci velmi přesně popsat jak atmosférickou dráhu tohoto meziplanetárního tělesa, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě. Dokázali také předpovědět, kam mohly dopadnout jeho úlomky, které přečkaly průlet atmosférou.

Tento bolid dobře fotograficky zachytily automatické digitální celooblohové bolidové kamery na  stanicích Ondřejov, Kocelovice, Kuchařovice, Svratouch, Churáňov, Přimda, Veselí nad Moravou a částečně i Červená hora, kde bohužel větší část bolidu zakryly mraky. Kromě toho jsou i snímky ze vzdálenější stanice Martinsberg v Rakousku a Rimavská Sobota na Slovensku.

Digitální automatická bolidová kamera umístěná na stanici Českého hydrometeorologického ústavu v Kocelovicích nedaleko Blatné zaznamenala celou světelnou dráhu bolidu. Bolid zde letěl relativně nízko nad severním až severovýchodním obzorem, začal slabě svítit v souhvězdí Kefea a po letu dlouhém téměř 9 sekund pohasl v souhvězdí Labutě.

Jedná se o výřez z celooblohového snímku, přerušování světelné stopy je způsobeno elektronickým sektorem, který slouží k určení rychlosti bolidu v atmosféře. Kromě fotografických snímků josu z některých stanic i vlastní videozáznamy.

Přesně ve 4 hodiny 1 minutu a 59 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry větší úlomek meziplanetární hmoty, tzv. meteoroid, o hmotnosti několik set kilogramů. Protože se jednalo o poměrně velké a také docela soudržné těleso, které vstoupilo do atmosféry pod relativně  malým úhlem, který byl v průměru 27 stupňů a i s menší vstupní rychlostí, která byla necelých 17 km/s, tak tento jev trval bezmála 9 sekund a meteoroid přitom uletěl světelnou dráhu, která byla 155 km dlouhá.

To spolu s jeho velkou jasností byl také hlavní důvod, proč upoutal pozornost tak velkého počtu náhodných pozorovatelů. Tato světelná dráha bolidu začala ve výšce 97 km severně poblíž německého města Cottbus a pokračovala do Polska, kde bolid nedaleko severně od města Glogow explodoval a brzy nato i pohasl ve výšce necelých 26 km nad zemí. V nejjasnější fázi letu bolid dosáhl absolutní jasnosti -17 magnitudy, což znamená, že jeho jasnost 100krát převýšila jasnost Měsíce v úplňku.

V okamžiku, kdy těleso explodovalo, se uvolnilo velké množství jeho hmoty. Ta byla zčásti vyzářena, což způsobilo pozorované velké zjasnění bolidu, a z části v podobě malých, řádově gramových meteoritů mohla ve velkém počtu dopadnout na zemský povrch. Jen nepatrný zlomek původní hmoty přečkal tento dramatický rozpad tělesa a pokračoval ještě několik kilometrů, než úplně pohasl.

Podle výpočtů může mít tento největší meteorit hmotnost kolem půl kilogramu a jednotky menších úlomků řádově deseti až stogramových se mohou nalézat ještě mezi oblastí malých gramových meteoritů a hlavním kusem. Pádová oblast leží na území Polska jihovýchodně od města Glogow. Ale není vyloučen nález meteoritů ani mimo ni.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama