Australopitékové měli silné zuby a jedli houževnaté rostliny a ořechy, aniž by si poškodili sklovinu

Ke konzumaci velkého množství malých a tvrdých semen bylo patrně zapotřebí velké kousací síly / Pixabay
Vědci byli dlouho přesvědčeni, že prehistoričtí lidé se vyhýbali konzumaci tvrdých rostlin, protože by si poškodili zuby.

Nyní je ale zřejmé, že tvrdá rostlinná strava mohla tvořit větší část stravy našich předků, než se předpokládalo. „Zjistili jsme, že tvrdé rostlinné tkáně, jako jsou skořápky ořechů a semen, sotva ovlivňují mikrotexturu na zubech,“ řekl Adam van Casteren, lektor biologické antropologie na Washingtonské univerzitě.

Kvůli tomu, aby zjistili, jak tvrdé rostliny ovlivňují zubní sklovinu, studovali vědci stoličky orangutanů z Bornea. Ověřili si přitom, že mikroskopické trhliny nebyly vytvořeny tvrdou rostlinnou tkání, jako jsou ořechy a semena.

Když zuby nevykazují trhliny, neznamená to, že by se vyhýbaly konzumaci tvrdých potravin. Studie objasnila chování skupiny hominidů známých jako australopitékové, kteří měli velké a silné čelisti a zřejmě i silné čelistní svaly jako někteří současní primáti. „Zdá se, že všechny tyto morfologické atributy naznačují, že dokázali při skusu vytvořit velkou sílu, a proto pravděpodobně jedli tvrdé nebo objemné potraviny jako jsou ořechy, semena nebo hlízy,“ uvedl Van Casteren.

Vědci připojili k sondě malé kousky skořápek semen a opakovaně s ní obrušovali sklovinu zubu orangutana z Bornea. Používali přitom stejnou sílu, jakou by vyvinula čelist orangutana. Bylo provedeno celkem 16 různých testů s použitím tří druhů ořechů, které tvoří současnou stravu primátů.

Každý z nich má různou úroveň tvrdosti. Výzkumníci zjistili, že úlomky semen nevytvářejí ve sklovině žádné velké díry, trhliny či škrábance, ani ji nelámou. Vzniklo několik mělkých drážek, ale vědci neviděli nic, co by naznačovalo, že by tvrdé rostlinné tkáně mohly významně přispívat k mikrotrhlinám v zubech.

Samotné fragmenty semen však vykazovaly známky degradace způsobené otíráním. Vědci nyní věří, že velké čelisti australopitéků čelisti mohly být používány ke žvýkání velkého množství semen, aniž jim to ničilo zuby. „A to dává dokonalý smysl, pokud jde o tvar jejich zubů, protože k tomuto účelu jsou ideální tupé nízké stoličky.“ řekl Peter Lucas, spoluautor studie ze Smithsonian Tropical Research Institute.

Ke konzumaci velkého množství malých a tvrdých semen bylo patrně zapotřebí velké kousací síly, aby se všechna zrna rozdrobila. Podle Casterena je ve světle jejich nových zjištění velmi pravděpodobné, že pro ranné hominidy byla zdrojem potravy právě malá tvrdá semena.  

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama