Houby z jaderného reaktoru v Černobylu by mohly chránit lidi před smrtícími gama paprsky

 
Další 1 fotografie v galerii
Černobylská havárie je stále nejzávažnější havárií v historii jaderné energetiky / Pixabay
V roce 1991, pět let po katastrofě, bylo zjištěno, že na stěnách opuštěného černobylského reaktoru pučí černé houby. Vědci zkoumali tyto mikroorganismy a nálezy je nadchly.

Nešlo jenom o to, jak se houbám podařilo přežít extrémní podmínky. Vědci objevili, že houby skutečně přijímají záření. Děje se tak kvůli jejich velkému množství melaninu, pigmentu, který způsobuje zčernání pokožky a umožňuje houbám absorbovat paprsky, které jsou za normálních okolností škodlivé. Přeměňují je na chemickou energii. 

Stejným způsobem, jakým rostliny přeměňují oxid uhličitý a chlorofyl na kyslík a glukózu pomocí fotosyntézy, nasávaly houby smrtící paprsky, které jim umožnily produkovat energii. Tento proces zvaný radiosyntéza upoutal pozornost odborníků.

Kasthuri Venkateswaran, vědec z NASA, který vede experimenty s houbami Cryptococcus neoformans, věří, že by využitím těchto mikroorganismů ve formě léku mohl vzniknout účinný filtr proti toxickým paprskům. Znamenalo by to pomoc pacientům s rakovinou, kteří podstupují radiační terapii. Inženýři jaderných elektráren a piloti leteckých společností by pracovali beze strachu z absorbování smrtící dávky paprsků.

Energie, ve kterou se přeměňuje záření, by mohla být použita k napájení elektrických spotřebičů, přičemž by tvořila možnou biologickou odpověď na solární panely. 

Podle některých vědců je možné, že houby, které rostou v černobylském reaktoru, jsou radiotrofické mikroorganismy bohaté na melanin. Ten absorbuje záření a přeměňuje ho na jiné formy energie včetně elektrické. Výzkum spočívá v použití melaninu ve spojení s vodou k přeměně elektromagnetického záření na elektrickou energii. Tato technologie si pravděpodobně najde své místo v biotechnologii, protože není toxická a je biokompatibilní.

K pokroku ve využívání schopností hub pro léčebné účely docházelo postupně. V posledních letech byly posíleny studií, která sledovala, jak se vzorky těchto hub posílaly do vesmíru. Venkateswaran a profesor Clay Wang z univerzity v jižní Kalifornii monitorovali mutace hub tím, že je pěstovali na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Tam je úroveň záření ve srovnání se Zemí vyšší.

Mikroorganismy umístěné v prostředí, kde jsou vystaveny většímu stresu, uvolňují různé molekuly. To by mělo pomoci pochopit chování hub, a způsob, jakým mohou být použity k vývoji léků blokujícím působení záření na člověka. Výsledky experimentu budou teprve zveřejněny. Vědecká komunita očekává nálezy, které by mohly znamenat revoluci v ochraně člověka před zářením.

 
Vstoupit do diskuze  (4)

Mohlo by vás zajímat

Reklama