Evropské zákony pro geneticky modifikované organismy již nevyhovují

GMO techniky přitom mají velký potenciál, aby globálně zajistily dostatek bezpečných potravin v době, kdy prožíváme změnu klimatu. Potvrzují to i vědci z Akademie věd ČR.

Problematice genetických modifikací se intenzivně věnuje také Akademie věd ČR a její pracoviště. Na jedné z tematicky příbuzných expertiz EASAC spolupracovali Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Radislav Sedláček z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Podle Jaroslava Doležela, který koordinuje program Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost, mají genetické modifikace pro lidstvo velký poten­ciál. Právě jejich prostřednictvím by šlo třeba pěstovat rost­liny s novými vlastnostmi nebo dát novou naději těžce nemocným.

Vědci, kteří tyto tech­niky neustále zdokonalují a přicházejí s novými mož­nostmi jejich využití, si přesně tohle uvědomují: „Geneticky modifikované plodiny rozhodně potřebujeme, a proto budou nabývat na významu. Větším problémem než metody a techniky, které jdou rychle dopředu, je ale legislativa, která používání plodin s cíleně modifikovanou dědičnou informací brání.“

Podobně uvažuje také ředitel EASAC Programu pro biovědu Robin Fears: „Pokud nevyužijeme nové techniky editace genomu nebo budeme s jejich zavedením otálet, může to mít celospolečenský dopad. V oblasti bezpečnosti potravin a výživy musíme v Evropě postupovat koordinovaně a rychle,“ upozorňuje.

Evropský soudní dvůr v roce 2018 rozhodl, že se regulace v oblasti GMO budou týkat také všech organismů, které byly pozměněny pomocí nových metod editace genomu. „Ztěžuje to možnosti studia, vývoje a pěstování vylepšených druhů plodin, které potřebujeme, abychom se adaptovali na klimatickou změnu a udržitelné zemědělství,“ vysvětluje předseda EASAC Programu pro biovědu Volker ter Meulen.

Zpráva EASAC se opírá o dvě desetiletí nezávislé vědecké práce a také doporučení několika německých výzkumných organizací – Německé národní akademie věd Leopoldina, Svazu německých akademií věd a Německé výzkumné nadace.

Doporučení vyjmenovává geneticky upravené plodiny, které se již úspěšně pěstují a obchodují jinde ve světě – například sója s obsahem zdravějších mastných kyselin, pšenice se sníženým obsahem lepku, brambory s delší trvanlivostí nebo odrůdy hroznů, pšenice a kakaa, které jsou odolné vůči houbám apod.