Sobi a bizoni mohou Antarktidu zachránit před oteplováním

 
Další 1 fotografie v galerii
Skleníkové plyny způsobují oteplení, které může za další tání / Pixabay
Vrstva sněhu půdu na Antarktidě přirozeně izoluje před mrazem. V době globálního oteplování je ale třeba tento izolátor spíše narušit, aby mráz naopak k půdě pronikl. K tomu mohou pomoci stáda sobů, bizonů a koní.

Antarktida se rychle ohřívá. Každý den kontinent přijde o dva a půl centimetru ledu. Permafrost, silná vrstva půdy, která zůstává po celý rok zamrzlá, taje a do atmosféry vypouští skleníkové plyny.

Vzniká tak opakující se cyklus, protože skleníkové plyny způsobují oteplení, které může za další tání. A tak pořád dokola. Minulý rok to například potvrdila studie pod vedením výzkumného střediska Woods Hole, podle které je v permafrostu na Antarktidě uloženo více uhlíku, než kdy lidstvo vypustilo do ovzduší. Navíc vědci zjistili, že během zimy v letech 2003 až 2017 bylo z arktického permafrostu uvolněno 1,7 miliardy metrických tun uhlíku. 

Se zajímavým, i když ne úplně novátorským řešením, přišel profesor Christian Beer z Hamburské univerzity. Inspiroval se experimentem, který proběhl ve městě Chersky na Sibiři. Za ním tehdy stál výstřední vědec Sergey Zimov, který tam před více než dvaceti lety vytvořil takzvaný Pleistocenní park – ekologický experiment, který má za cíl, jak už název napovídá, navrátit krajinu, jaká na Sibiři byla v období pleistocénu a také zmírnit dopady globálního oteplování. 

V okolí města Chersky je v zimě minus deset stupňů Celsia. Vzduch na Sibiři ale může být i mnohem chladnější a klesá až na minus 40 až 60 stupňů Celsia. V zimě půdu pokrývá hustý závoj sněhu, který ji izoluje před mrazem. Myšlenkou Pleistocenního parku bylo, že velcí býložravci, jako jsou koně, bizoni a sobi, svými kopyty při pohybu rozptýlí a zadupou sníh, díky čemuž se k půdě dostane mráz, a tak by mělo dojít k jejímu ochlazení.

Tento mechanismus může pomoci při oteplování půdy a tání permafrostu. Ukázalo se, že to opravdu funkční bylo. Na ploše jednoho kilometru čtverečního se po pastvinách pohybovala stovka přesídlených zvířat, která sněhovou pokrývku snížila v průměru o polovinu. Tím pádem byla izolace méně účinná a permafrostu se dařilo lépe.  

Fungovalo by to v mnohem větším měřítku? Beer se svým týmem provedl simulační experiment se speciálním klimatickým modelem a výsledky publikoval v časopise Nature Reports Scientific Report. Podle jeho závěrů do roku 2100 roztaje polovina veškerého permafrostu, pokud budou emise dále nekontrolovatelně narůstat a oteplí se o 12 stupňů Celsia. Pokud by byla tundra znovu osídlena velkými zvířaty, došlo by k nárustu teplot pouze o 5 stupnů Celsia. V tomto případě by do konce století zůstalo 80 procent permafrostu! „Tento typ přirozené manipulace v ekosystémech, které jsou důležité pro klimatický systém, nebyl dosud prozkoumán, má však obrovský potenciál,“ řekl k tomu Beer. 

„Přesídlení stád divokých zvířat na všechny oblasti s permafrostem na severní polokouli může být utopické,“ připouští Beer a dodává: „Výsledky ale naznačují, že i menší počet zvířat by měl chladivé účinky.“ Teď je na Antarktidě zhruba pět sobů na čtvereční kilometr. Podle Beera by 15 sobů na kilometr čtvereční stačilo k tomu, aby bylo zachráněno 70 procent permafrostu. 

Klimatický specialista Rick Thoman z Mezinárodního arktického střediska (IARC) na Aljašce souhlasí s tím, že pošlapaný a narušený sníh od stáda je mnohem méně účinným izolátorem, ale o provedení tohoto nápadu má pochybnosti. „Pokud neplánujete pokrýt miliony čtverečních kilometrů koňmi, bizony a soby, jak by to mohlo mít nějaký významný dopad?“ vzkázal Beerovi. Kromě toho je nutné brát v potaz i to, že stáda zvířat mohou v létě poničit mechovou vrstvu půdy, což by zase přispělo k jejímu zahřátí. Samozřejmě to bylo přezkoumáno v simulacích a došlo se k závěru, že dopad narušeného a stlačeného sněhu v zimě je mnohem větší a důsledky poničeného mechu přebije.  

„Pokud bychom teoreticky dokázali udržet vysokou hustotu zvířat jako v Pleistocenním parku, bylo by to dostatečně účinné na to, abychom zachránili permafrost v případě největšího oteplování? Ano, mohlo by to fungovat pro 80 procent regionu,“ potvrdil profesor. 

 
Vstoupit do diskuze  (4)

Mohlo by vás zajímat

Reklama