Hubbleův dalekohled vyfotil dvě obří mlhoviny vypadající jako kosmický útes

Hubbleův teleskop byl zprovozněn 24. dubna 1990. Během své třicetileté mise provedl celkem 1,4 milionu pozorování a přispěl k vytvoření 17 000 dokumentů o výzkumu vesmíru. 

Každý rok fotí zajímavosti k výročí svého provozu, které jsou prezentovány veřejnosti. Letošní 30. výročí oslavil portrétem dvou barevných mlhovin. Přestože se NGC 2014 a NGC 2020 na snímku jeví jako samostatné, ve skutečnosti jsou součástí obrovského komplexu hvězdných formací. Těmto hvězdotvorným oblastem dominuje záře hvězd minimálně 10krát silnějších než naše Slunce. Popisované hvězdy ale mají životnost pouhých několik milionů let v porovnání s životností našeho Slunce, které existuje už 10 miliard let.

Související

Petr Sýkora

Vědci jsou blízko vyřešení toho, jak mohla hmota ve…

Ilona Cílková

Během dnešní noci uvidíte na obloze meteorický roj…

„Jiskřivý vrchol NGC 2014 je seskupení jasných hvězd poblíž středu obrazu, které odfouklo jeho kokon s červeně zbarveným vodíkovým plynem a prachem, ve kterém se narodil,“ píše Evropská kosmická agentura ESA. Okolí mlhoviny osvětluje proud ultrafialového záření z hvězdokupy. Tyto masivní hvězdy uvolňují divoké větry, které erodují v okolí oblak plynu. Plyn v těchto oblastech je méně hustý, což usnadňuje výbuch hvězdných větrů a vytváří bubliny, které strukturou připomínají mořské korály. Modrá mlhovina NGC 2014 byla formována jednou mamutí hvězdou, která je zhruba 200 000krát jasnější než naše Slunce.

Velké i malé hvězdy se rodí, když se vlivem gravitace zhroutí mraky prachu a plynu. Ve chvíli, kdy na formující se hvězdu dopadá více materiálu, dojde k jeho zahřátí. Hustota v samotném středu vyvolá reakcí jadernou fúzi. Ta způsobí, že hvězdy, mezi které patří i naše Slunce, září. Masivní hvězdy ale tvoří jen několik procent z celkového počtu miliard hvězd ve vesmíru. Přesto hrají klíčovou roli při utváření vesmíru, a to v podobě hvězdných větrů, výbuchů supernovy a vzniku těžkých prvků.

Za 30 let své existence Hubbleův teleskop přinesl spoustu nových obrazů vesmíru. Uchvátil svět ohromujícími obrazy hvězdných objektů, jako například krabí mlhovina nebo planeta Jupiter. Pomohl vědcům měřením jasu proměnných hvězd stanovit věk vesmíru na asi 13,7 miliard let. Poskytl pohled na formování galaxií v nejranějších letech našeho vesmíru. S jeho pomocí astronomové objevili, že Pluto mělo několik měsíců. Teď by měl pomáhat hledat planety mimo sluneční soustavu, tedy tzv. exoplanety.

Fotogalerie

 

1

fotografie