Sahara byla v období křídy peklem na Zemi, patřila obrovským predátorům

Před 100 miliony let byl na Sahaře například i rozsáhlý říční systém plný velkých ryb / Pixabay
Paleontologové pod vedením odborníků z americké University of Detroit Mercy označili Saharu za dost možná nejnebezpečnější místo prehistorické Země. Člověk, který by tam vycestoval časem do období křídy, by si života příliš neužil.

Fosilní záznamy, které američtí paleontologové objevili v geologické skupině Kem Kem ve východním Maroku, odpovídají velké převaze masožravců nad býložravci.

V rámci své práce mezinárodní tým paleontologa Nizara Ibrahima z University of Detroit Mercy přezkoumal fosilní pozůstatky z ložisek Kem Kem – jsou to fosilní ložiska prastarých vrstev, která leží nedaleko hranic mezi Marokem a Alžírskem a která pocházejí z období pozdní křídy. 

Ložiska Kem Kem nebyla známá jen paleontologům, ale bohužel i komerčním lovcům fosilií. Mnoho zkamenělin dinosaurů, plazů a dalších tvorů je tak rozptýleno v soukromých sbírkách po celém světě. Studie amerických paleontologů tak byla obtížnější. Museli navštěvovat fosilní sbírky na několika kontinentech, aby utvořili ucelený obraz Sahary v období křídy. 

„Tohle je nejkomplexnější dílo o fosilních obratlovcích ze Sahary za poslední století, neboť slavný německý paleontolog Ernst Freiherr Stromer von Reichenbach svou poslední velkou publikaci na toto téma zveřejnil v roce 1936,“ uvedl jeden z paleontologů David Martill z anglické University of Portsmouth, který se na vykopávkách podílel. 

Kem Kem zahrnuje dvojici odlišných a důležitých fosilních nalezišť – spodní útvar Gara Sbaa a horní Douira. Na obou místech se nachází dostatek fosilií dinosaurů, pterosaurů a kromě toho i starodávných krokodýlů, želv, zbytků ryb, různých fosilních bezobratlých a rostlin. To, co je na Kem Kem nejvíce pozoruhodné, je takzvaná „Stromerova hádanka“ – civilněji řečeno nerovnováha mezi větším počtem dravců a menším počtem býložravců. Tento jev byl mimo jiné pozorován i v Baharijské formaci v Egyptě. 

My se tady nebavíme jen tak o ledajakých predátorech, ale o zvířatech, která patřila mezi největší a nejnebezpečnější masožravce  své doby. Sahara byla říší čtyř zcela odlišných teropodů – kraloval tam Abelisaurid, Carcharodontosaurus, Deltadromeus a hlavně smrtonosný Spinosaurus, který si vysloužil nálepku největšího dravého dinosaura všech dob. 

V druhohorních formacích, jako je Sahara, bychom běžně mohli ve fosiliích najít maximálně jeden až dva druhy obrovských dravců. Tohle ale není všechno, čím se Kem Kem odlišuje. Sice tu vedle predátorů žili i býložravci, ale podle nedostatku fosilních pozůstatků jich bylo méně a nebyli tak druhově rozmanití jako v jiných oblastech v období křídy.

Měli tedy dravci vůbec co do úst? Měli, protože v dobách před 100 miliony let (některé fosilie jsou datovány až před 115 miliony let) byl na Sahaře rozsáhlý říční systém plný velkých ryb a dalších mořských živočichů, jako jsou latimérie a dvojdyšní. Navíc se v těch dobách Sahara zelenala. Pro býložravce to ale nebylo místo pohodlné pro život. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama