Hladoví čmeláci okusují listy rostlin, aby dříve vykvetly

Po zásahu čmeláků kvetla brukev černá o 16 dní dříve než nepoškozená rostlina / Pixabay
Strádající čmeláci si od květin umí vyžádat pyl, když se z hibernace probouzejí předčasně. Okusují jejich listy, přitom možná vypouštějí i nějaké zatím neidentifikované chemické látky.

Určitě to každý z vás zná, noc je ještě mladá, člověk dostane hlad a ihned šup do ledničky prozkoumávat její skrytá tajemství. Věděli jste ale, že čmeláci se v tomto od lidí moc neliší?

Pokud se čmeláci z hibernace probudí příliš časně, mají člověku podobnou potřebu urychleně se nasytit. Jenom s tím rozdílem, že my štracháme v ledničce, ale čmelák se zakousává do listů květin, ony se dostávají do stresu a kvetou o poznání dříve. A čmeláci se mohou pořádně nasytit pylu.

Vědci z ETH Zürich si náhodou všimli divného chování čmeláků zemních (Bombus terrestris) ve skleníkovém prostředí, kde je zkoumali kvůli jejich chování vzhledem k vůním květin. „Počáteční pozorování chování čmeláků se čtyřmi druhy rostlin odhalila, že čmeláci používají horní a dolní čelisti k vyřezávání děr v listech květin, přičemž každá taková událost trvá jen několik vteřin,“ uvedli vědci. 

Jedním dechem vědci dodávají, že nemají žádné důkazy o tom, že by čmeláci tyto listy konzumovali nebo přepravovali listový materiál do úlů. Jakou pak mají motivaci? Už dřívější vědecké zdroje uváděly, že abioticky vyvolaný stres v rostlinách by mohl urychlit časovou osu jejich kvetení. Pokud tedy čmeláci listy nekonzumují a nepřesouvají do úlů, možná je jejich motivací dostat se rychleji k pylu. 

Aby experti zjistili, zda jsou jejich teorie správné, zvolili jednoduchý test – pletivová klec a v ní brukev černá a rajče jedlé – plodiny, které ještě nevykvetly. Do klece pak byli vpuštěni hladoví čmeláci. Pro kontrolu výsledků byla vybavena další klec bez čmeláků, kde bylo více rostlin od každého uvedeného druhu. Vědci některé listy po vzoru čmeláků poškodili. Jiné nechali nedotčené. Výsledky byly opravdu překvapivé! 

Po zásahu čmeláků kvetla brukev černá o 16 dní dříve než nepoškozená rostlina v druhé kleci. V případě rajčat to bylo ještě pozoruhodnější! Rajčata vykvetla o 30 dní dříve. Čmeláky skutečně motivuje hlad. Ti z nich, kteří trpěli nedostatkem pylu, způsobili na nekvetoucích rostlinách více škody než čmeláci s menším strádáním. A neplatí to pouze pro čmeláky zemní – nejvíce rozšířený druh. Tohle chování bylo viděno i u čmeláka hájového a čmeláka skalního. Potvrzuje to fakt, že nejde pouze o chování komerčních čmeláků.

Rostliny, které byly poškozeny čelistmi čmeláků, kvetly o dost rychleji než květiny, které byly poznamenány vědci. I ony kvetly dříve než nedotčené plodiny, ale brukev černá byla rychlejší o osm dní, rostliny rajčat o slabých pět dní. 

Není úplně jasné, proč se tak děje. Čmeláci při okusování listů možná vypouštění nějaké chemické látky, které ještě k časnějšímu kvetení dopomáhají. To je ale pouze nedokázaná teorie, která ovšem na druhou stranu dává dokonalý smysl. Chování čmeláků určitě není náhoda. Kvůli globálnímu oteplování se čmeláci z hibernace často probouzejí o poznání dříve, než začnou rostliny vůbec kvést. Pravděpodobně mají přístup k nástroji adaptivního přežití, který by se mohl ukázat jako velice, velice důležitý. 

Globální oteplování je totiž samozřejmě problém i pro hmyz. Je možné, že se rostliny přizpůsobily měnícímu se klimatu, aby k nim čmeláci měli možný předčasný přístup. 

Pokud by začali čmeláci mnohem dříve a ve větším počtu umírat, logicky by to uškodilo i rostlinám, které by nedostaly k přežití potřebné služby opylení. Co tady teď padlo, může znamenat to, že je příroda proti oteplování mnohem odolnější, než jsme si mysleli. S rostoucí klimatickou krizí jsou tohle opravdu nadějné informace. Pokud je to skutečně tak, tak zde vidíme důkaz toho, jak si organismy v přírodě vzájemně pomáhají jako jeden celek.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama