Zuby jsou staré více než 400 milionů let, vědci je nyní objevili i u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců

Zkoumání fosílií trvalo vědcům dlouhých 10 let / Pixabay
Díky novým technologiím a novému výzkumu zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, se nyní změnil pohled na evoluci zubů.

Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých  409 milionů let, přičemž doposud se  zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy, že je vůbec neměli.

Objev týmu vědců z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity v Uppsale je natolik významný, že se jej rozhodl uveřejnit dokonce i prestižní vědecký časopis Science.

V současnosti se už jen málokdy stává, že se zásadně změní pohled na některou z důležitých otázek evoluce obratlovců. O to výjimečnější je, když převratné informace přinese materiál nalezený v České republice. Cesta zkoumání fosílií, která započala v depozitáři Národního muzea a vyvrcholila publikováním konečné studie, trvala dlouhých 10 let.

Nejmodernějšími zobrazovacími metodami bylo zjištěno, že uvnitř kamenů s lebkami evolučně nejstarších čelistnatců se ukrývaly zuby, jejichž struktura, umístění i způsob přirůstání v sobě spojují vlastnosti dvou velkých skupin žijících čelistnatých obratlovců – žraloků i kostnatých ryb – a ukazují, jak vypadaly zuby jejich společného předka. Jsou tak předobrazem i našich lidských zubů.

Takřka všechny studované exempláře pocházejí z České republiky. Jeden byl nalezen před 150 lety ve světlém prvohorním vápenci v lomech na jižním úpatí vrchu Zlatý Kůň u Koněprus a pochází ze sbírky proslulého francouzského sběratele a vědce Joachima Barranda.

Další byly asi před 100 lety nalezeny ve tmavých vápencích v lomech v Černé rokli u Kosoře. Národní muzeum disponuje celosvětově největší kolekcí této nesmírně důležité skupiny starobylých akantotoracidních obratlovců.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama