Ryby kolonizují nová odlehlá jezera díky ptákům, kteří roznášejí jejich jikry v trávícím traktu

Dříve se předpokládalo, že jikry jsou roznášeny do izolovaných vod tak, že se přilepí na  nohy, peří a zobáky ptáků. K tomu ale neexistoval žádný důkaz. 

Dalším vysvětlením je endozoochorie – semena rostlin jsou přenášena v trávícím traktu živočichů. Minulý rok byli vědci svědky toho, že labuť sežrala jikry ryb zvaných killifish a ony skutečně dokázaly přežít v jejím trávícím traktu až do vylíhnutí. Jenomže jikry killifish jsou neobvykle tvrdé a dokážou po celé měsíce přežít i na suché půdě v jakési hibernaci, dokud je déšť nevrátí do vodního ekosystému. 

Jikry většiny ryb jsou ale naopak měkké a křehké, skutečně tedy mohou přežít epickou cestu trávícím ústrojím ptactva? Podle nové studie se opravdu většina jiker na druhou stranu trávícího traktu v jednom kuse nedostane. Nepatrných 0,2 procent jiker to ale dokáže v životaschopném stavu. 

Související

Radek Chlup

Lochnesská příšera na fotografii je ve skutečnosti…

Martin Pokorný

Vědci varují před rostoucí hrozbou invazních…

Biolog Ádám Lovas-Kiss z Dunajského výzkumného ústavu v Maďarsku s kolegy provedl experiment, v němž nakrmil kachny divoké (Anas platyrhynchos) jikrami dvou druhů kaprů –  kaprů obecných (Cyprinus carpio) a karasů stříbrných (Carassius gibelio). 

Celkem bylo 500 jikrami nakrmeno osm ptáků. S kachním trusem se vrátilo 18 jiker, z čehož bylo 12 jiker stále životaschopných, ovšem pouze tři se vylíhly. Zdají se vám tato čísla beznadějná? Teď se ale zamyslete nad tím, kolik vlastně ryby jiker nakladou a jak velké množství vodních ptáků si rádo smlsne jak na těchto rybách, tak i jejich budoucím potomstvu.

Jeden jediný obyčejný kapr může naklást až 1,5 milionu jiker v období tření, žaludky některých vodních ptáků zase mohou být v určitých částech roku ze 100 procent vyplněny těmito jikrami! Například v žaludku racka šedého (Larus hyperboreus) bylo nalezeno neuvěřitelných 63 501 jiker!

Většině jikrám kaprů trvalo pouze hodinu, než se dostaly z jednoho konce kachny na druhý. Biologové pro jikry, které se vydávají na cestu kachnou, vypočítali rozptyl zhruba 60 kilometrů. Nicméně jedno z vajec se vylíhlo po čtyřech až šesti hodinách, což dosah zvýšilo na 360 kilometrů. 

Tato zjištění by mnohé vysvětlovala. Kapři jsou totiž notoricky známým invazivním druhem, který například v některých australských oblastech tvoří 80 procent veškeré biomasy a pak poškozují křehké vodní ekosystémy, kradou původním druhům potravu a přispívají k rozkvětu řas. 

Endozoochorie pomáhá vysvětlit úspěch kaprů, ryb velmi přizpůsobivých napříč různými prostředími, což je klíčové pro lidi, kteří se snaží jejich invazi monitorovat a řídit. „Vzhledem k hojnosti, stravě a pohybu kachen v přírodě mají naše výsledky hlavní důsledky pro zachování biologické rozmanitosti a dynamiku invaze ve sladkovodních ekosystémech,“ uzavírají vědci.