Oceány v prvohorách terorizovali mořští štíři, byli srovnatelní se žraloky

Život v prvohorních oceánech vypadal již na první pohled dosti hrozivě / Dimitris Siskopoulos/Wikipedia
Před 541 až 252 miliony let žili největší členovci, jaké Země pamatuje. Hmyz, korýši, škorpióni a krabi. Vraťme se tedy do doby před velkým vymíráním, kdy ze Země vymizelo 95 procent všech organismů.

Do doby, ve které byste si nejspíše připadali jako Alenka v říši divů. Do paleozoika. Pokud byste se skutečně ocitli v paleozoiku a šli si o polední siestě zaplavat do oceánu, možná byste měli tu smůlu a narazili na jednoho z nejobávanějších členovců – na mořského štíra z řádu kyjonožců (Eurypterida).

Nový výzkum, kterého se zúčastnil Russell Dean Christopher Bicknell, paleontolog na University of New England a Patrick Mark Smith, technický referent na oddělení paleontologie v Australském muzeu, je nejkomplexnější sbírkou informací o těchto fascinujících tvorech z dávné Austrálie. 

Mořští štíři (pouze je připomínají, příbuznými ale nejsou) patří mezi největší mořské dravce, jaké jsme kdy ve fosilních záznamech našli. Mezi nimi je i jeden druh delší než 2,5 metrů... Řeč je o Jaekelopterus rhenaniae, jehož fosilie byly nalezeny po celém světě. Mořští štíři byli na vrcholu potravinového řetězce jako moderní žralok bílý. 

Představa, že po vás tento (ne)tvor jde, není příliš lákavá. Mořští štíři lovili pravděpodobně tak, že svou kořist uchopili svými velkými předními končetinami vyzbrojenými drápy a pak ji drtili mezi zubovitými strukturami na nohou. Jaké bylo jejich denní menu stoprocentně nevíme, ale v nabídce pravděpodobně byly ryby a ostatní menší členovci. Pokud by Jaekelopterus rhenaniae žil i dnes a objevil se mezi nic netušícími plavci, možná by si smlsnul i na nich. 

Austrálie je ohledně kuriozit zvířat vyhlášená, a to i pro moderní druhy, mezi které patří třeba ptakopysk podivný. Tato jedinečnost dosahuje až k fosilním záznamům, příkladem jsou právě i mořští štíři, kterými se to v období paleozoika v australských vodách doslova hemžilo. 

První exemplář byl nalezen a zdokumentován v Melbourne roku 1899. Celkově byly ale výzkumy těchto tvorů nejednotné. Před nynější prací, v níž byla zkoumána úplnost skupiny v Austrálii, bylo asi jen deset záznamů – a pouze jeden pokus spojit všechno dohromady. Rozmanitost a rozšířenost těchto fosilií tedy nikdy nebyla známa. 

Revize fosilií přerostlých členovců vedla hned do několika různých muzeí v Austrálii a vyústila k přezkoumání některých kusů na University of New England. Touto cestou experti našli mnoho fosilií mořských štírů, pomocí kterých mohli vytvořit jakýsi obraz šesti možných skupin, které v Austrálii žily. Fosilním záznamům v Austrálii dominuje rodina Pterygotidae (členovci o rozměrech 2,5 metrů). 

Studie sice představuje největší vyhynulé členovce v Austrálii, ale také v tomto případě upozorňuje na mezery ve znalostech. Proto se paleontologové vypraví na místa, odkud byly zkoumané pozůstatky shromážděny. Doufají, že naleznou úplnější vzorky. O mořských titánech, kteří plavali v australských prehistorických vodách, toho máme ještě mnoho co objevit. Je ale jasné, že potkat bychom je však nechtěli. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama