Předkové našeho současného roztomilého delfína byli na vrcholu potravního řetězce

Delfín byl v období oligocénu spíše takovou smějící se bestií / Pixabay
Paleontologové na základě fosilie nalezené v Jižní Karolíně popsali téměř 4,5 metrů dlouhého předka delfína Ankylorhiza tiedemanii, který žil před 25 miliony let v období oligocénu. Roztomilý a přátelský jako delfín, jak jej známe dnes, ale ani zdaleka nebyl.

Prehistorický delfín naopak platil za vrcholového dravce v oceánu, v němž žil. Šlo o prvního kytovce se schopností echolokace, který v době svého výskytu obsadil vrchol potravního řetězce. Pravděpodobně lovil i ostatní velké kytovce, dokonce i kosatky. 

Delší než náš moderní delfín, rychlý a předpokládá se, že i vysoce inteligentní. Jeho dlouhé čelisti byly plné velkých, ostrých zubů. Ankylorhiza tiedemanii byl kytovec minimálně stejně tak rychlý a nebezpečný jako moderní kosatka dravá, které dnes přezdíváme jako velryba zabiják. 

Ankylorhiza tiedemanii byl objeven už v 90. letech, ale bohužel bylo možné jej zkoumat pouze na základě nozder a zubů, tudíž o něm nepanovala žádná jasná představa. Ucelenější obraz nám ukázala až nedávno objevená fosilie v Jižní Karolíně. Tento nález nám může pomoci porozumět tomu, jak se u dvou typů moderních velryb – ozubených (delfíni) a kosticovců (keporkak) – vyvinula jedinečná vlastnost pohonu pomocí ploutví a ocasu.

Tvar lebky a ocasu, krátká ploutevní kost a tvar zubů Ankylorhiza tiedemanii, tohle všechno naznačuje, že oba typy kytovců, ozubených a kosticovců, se vyvíjely paralelně, tedy nezávisle na sobě a bez jednotného předka, jak se dříve myslelo. K tomuto paralelnímu vývoji došlo díky podobnosti vodního prostředí, které kytovci okupují. 

„Míra, v jaké kosticovci a delfíni nezávisle na sobě dospívají ke stejným adaptacím v plavání, než aby se tyto rysy vyvinuly ve společném předku obou skupin, nás překvapila,“ řekl paleontolog Robert Boessenecker z College of Charleston v Jižní Karolíně, který vyhynulého delfína zkoumal. 

Je přirozené myslet si, že pokud se živočichové vyvíjejí v totožném prostředí, tak budou mít podobné rysy. I když to zní zjevně, není to jasně daný vzorec. Podívejme se například na odlišné linie tuleňů a lachtanů. Tuleni i lachtani mají své vlastní způsoby plavání a mají i odlišnou postkraniální kostru. 

Prehistorický delfín vyhynul asi před 24 miliony let a nahradil jej jiný vrcholový predátor, jediný dnešní vodní lovec s echolokací – zmíněná kosatka dravá. No a z delfína se stal oblíbený a velice roztomile vypadající kytovec, jehož naopak považujeme za záchranáře životů s tolik charakteristickým úsměvem. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama