Některé svatyně v Řecku měly místo schodů kamenné plošiny pro invalidy

Architektura svatyně boha medicíny na Kósu ovšem spojuje všechny terasy schodištěm / Pixabay
Archeologové už nějakou dobu vědí, že ve čtvrtém století před naším letopočtem v Řecku některé svatyně disponovaly kamennými plošinami místo schodů.

Kalifornská archeoložka Debby Sneedová se domnívá, že rampy sloužily k úlevě lidem s omezenými možnostmi pohybu. Každý chrám byl podle ní navíc přizpůsoben konkrétním nemocem. 

Ve čtvrtém století před naším letopočtem v Řecku takové rampy nebyly běžným architektonickým rysem, ale jsou archeologům ve spojení se svatyněmi známy. Dříve se předpokládalo, že tyto plošiny sloužily k rituálním obětinám. Debby Sneedová, archeoložka z Kalifornské státní univerzity, ale upozorňuje na to, že většina těchto aktů se odehrála na oltářích mimo chrámy. 

Sneedová poukazuje na to, že léčebné svatyně mají více zakomponovaných plošin než svatyně ostatní. Například chrám v Olympii, kde se konaly olympijské hry, měl přistavěné pouze dvě ploché rampy. Jedna rampa vedla do hlavního chrámu, druhá na obětní místo. Naopak Asklépiova svatyně, asi nejdůležitější místo pro léčbu v antickém Řecku ve městě  Epidauros, se pyšnila 11 kamennými plošinami, které vedly k devíti separátním budovám.

Zbylé budovy okolo chrámu se netyčily nad úrovní terénu jako zmíněných devět stavení, žádná plošina k nim tedy nevedla. To není náhoda. „Dostupné důkazy naznačují trend, kdy dostupné útočiště, které hostilo mnoho jedinců s řadou nemocí, zranění a stavů, včetně těch ovlivňujících mobilitu, mělo více ramp než svatyně neléčebné,“ vysvětlila Sneedová.

Pro srovnání s Asklépiovou svatyní archeoložka uvádí ještě svatyni v Korintu, která má pouze dvě rampy. Navržena byla ale tak, aby byly všechny pokoje snadno přístupné. Rampa u vchodu pacienty vedla k nejvyšší místnosti, další směřovala do dvora a poslední místnost byla postavena na úrovni terénu. 

Existují i výjimky. Architektura svatyně boha medicíny na Kósu spojuje všechny terasy schodištěm. Zde se však, jak Sneedová upozorňuje, mohly léčit případy pacientů, kteří neměli motorické potíže a zmrzačení, která by je omezovala v pohybu. 

Katja Sporn, vedoucí německého archeologického ústavu v Athénách, řekla pro web Science News, že pokud tyto rampy byly architektonickým znakem jednoho regionu, mohly být jen trendem v lokální architektuře. Podle ní sice rampy skutečně mohly pomáhat zdravotně postiženým lidem. Ovšem nemyslí si, že sloužily pouze k tomuto účelu. „Nezdá se mi to pravděpodobné,“ řekla. 

Ať je to jakkoliv, máme tu díky práci Sneedové podnět k diskuzi. Co když je tato architektura předzvěstí moderní západní civilizace? 

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama