Přes 9000 let starý hrob válečnice odhaluje, že ve společnosti lovců a sběračů lovily i ženy

Žena z Wilamaya Patjxa mohla lovit vikuně, zvířata příbuzná lamám a velbloudům / Matthew Verdolivo
Pohřebiště odhalilo ženu bojovnici, která lovila v Andách před asi 9 000 lety. Pozůstatky 17–19leté lovkyně, včetně artefaktů, byly nalezeny v hrobě ve vysokohorském archeologickém nalezišti Wilamaya Patjxa v dnešním Peru.

Žena byla nalezena společně s nástroji včetně kamenných hrotů pro lov velkých zvířat, nože a nářadí pro jejich vykuchání a oškrábání nebo vydělávání kůží.

Dlouho se předpokládalo, že ve společnostech raných lovců a sběračů lovili především muži, zatímco ženy se ujaly úkolu sběračů. Nález ale společně s analýzou praktik raného pohřbu tuto hypotézu obrací naruby.

Je možné, že žena z Wilamaya Patjxa mohla lovit vikuně, zvířata příbuzná lamám a velbloudům, která se dodnes potulují Andami. Tato zjištění jsou ve světle dnešních debat o genderových pracovních postupech a nerovnostech podle antropologa Randyho Haase z Kalifornské univerzity v Davisu velmi zajímavá.

Podle něj byla v minulosti u lovců a sběračů dělba práce pravděpodobně spravedlivější. Profesor Haas a jeho kolegové ve spolupráci s místní komunitou Mulla Fasiri objevili hrob válečnice s loveckou sadou nástrojů při vykopávkách ve Wilamaya Patjxa už v roce 2018. 

Vědci poznamenali, že předměty, které se ukládají do hrobů, jsou ty, které lidé v životě využívali. Tým na základě analýzy struktury kostí zjistil, že ostatky patřily ženě. Tento závěr byl později ověřen analýzou proteinů nalezených ve vzorcích zubů. Analýza ženských kostí také odhalila izotopové důkazy o spotřebě masa.

To podle vědců podporuje závěr, že šlo o lovkyni. Zjištění vědců přehodnotilo organizační strukturu skupin lovců a sběračů. U historických lovců a sběračů dosud téměř vždy platilo, že lovci byli muži a sběrači ženy. Archeologické důkazy o tom, že i ženy patřily k lovkyním dosud chyběly.

Nečekaný objev, že jeden z hrobů lovců patřil ženě, přimělo tým prozkoumat, zda jde o jedinečný případ, nebo zda jsou lovkyně častějším jevem, než se myslelo. Při sledování záznamů o podobných pozdně pleistocénních a raných holocénních hrobech, které byly vykopány v Severní i Jižní Americe, vědci napočítali 429 osob uložených k odpočinku na 107 různých místech.

Z nich bylo 27 pohřbeno spolu s loveckými nástroji pro lov velké zvěře, z toho 11 žen a 15 mužů. Tento vzorek je podle vědců dostatečný, aby zaručoval účast žen na lovu velké zvěře. Statistická analýza záznamů činnosti dávných lovců dospěla k závěru, že 30–50 % v těchto populacích tvořily ženy. 

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama