Překvapivý vědecký experiment: Predátoři, kořist a klimatická změna

Překvapivě se ukázalo, že reakce modelových druhů jsou v protikladu: zatímco larvy šídel (predátor) v teple zrychlují svůj pohyb i aktivitu, larvy čolků (kořist) se pohybují méně a pomaleji – navzdory typickému vlivu teploty na živé systémy. Výsledky byly publikovány v odborném časopise Journal of Animal Ecology.

Experiment se uskutečnil za laboratorních a polopřírodních podmínek na detašovaném pracovišti Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve Studenci. Biologové sledovali pohybovou aktivitu larev čolků a šídel v různých teplotách. Vše zaznamenával a pomáhal analyzovat špičkový sledovací software.

Související

Radek Chlup

Vědci pozorovali, jak se chobotnice chovají jako…

Radek Chlup

Bitvu v oceánu ovládly kosatky, žraloci bílí na…

„Víme, že larvy čolků v reakci na přítomnost predátora omezují v prvé řadě svůj pohyb, aby na sebe neupozorňovaly. Co se ale stane, když se bude teplota zvyšovat, nebylo doposud jasné,“ vysvětluje Lumír Gvoždík a shrnuje výsledky: „V experimentu jsme zjistili, že larvy šídel ve vyšších teplotách vykazují vyšší aktivitu a rychlost, kdežto larvy čolků svou aktivitu a rychlost spíše snižují. Tím zůstává pravděpodobnost setkání kořisti a predátora podobná napříč teplotami.“

To vědce překvapilo. „Dosud se předpokládalo, že změna teploty ovlivní pohybovou aktivitu, a tím i populační dynamiku kořisti a predátora,“ popisuje Lumír Gvoždík. Experiment ale prokázal, že to tak nemusí být ve všech případech. Zkrátka že čolci si umí poradit.

Lumír Gvoždík společně s Davidem Boukalem z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zvolili jako výzkumné metody experimenty i ekologické modelování. „Naměřené údaje jsme následně použili jako vstupy modelu simulujícího dlouhodobou dynamiku populací šídel a čolků. Jeho výsledky ukázaly, že vliv teploty na pohybovou aktivitu nemá na stabilitu populací obou druhů prakticky žádný vliv, na rozdíl od jiných málo prozkoumaných fenoménů, jakým je například vnitrodruhová variabilita,“ doplňuje druhý autor studie David Boukal.

„Výsledky nás překvapily, znovu jsme se ujistili, že toho o čolcích spíše více nevíme, než víme,“ zdůrazňuje Lumír Gvoždík. Na příkladu čolků se vědci snaží pochopit, jak se celosvětově ohrožení obojživelníci budou vyrovnávat se změnami klimatu. „Globální oteplování je hrozbou pro mnoho organismů. Zvyšující se teplota prostředí přímo ovlivňuje fyziologické funkce studenokrevných organismů, například rychlost metabolismu. Ta může mít zase zásadní vliv na to, jak úspěšně se kořist dokáže vyhnout predaci,“ říká Lumír Gvoždík. Jde podle něj o jeden z klíčových procesů ovlivňujících celá ekologická společenstva.