Počítačové simulace ukazují, že na Marsu mohl existovat život díky geotermálnímu teplu pod povrchem

 
Další 1 fotografie v galerii
Nálezy minerálů, chemikálií a starodávných koryt řek napovídají, že kdysi měl Mars tekoucí vodu / ESA
Na rudé planetě zřejmě kdysi vzkvétal život. Mohlo se tak dít kilometry pod jejím povrchem, kde geotermální teplo roztavilo silné pláty ledu. Vědci z Rutgersovy univerzity v Newarku pomocí počítačových simulací vypočítali pravděpodobnost existence života na Marsu.

Pokud v počítačových simulacích pumpujete do atmosféry raného Marsu skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý a vodní pára, stále nemůžete získat dlouhodobě dostatečně teplý a mokrý povrch, který by byl schopen udržet život.

Podle vědců ovšem před čtyřmi miliardami let vykazovala rudá planeta pod povrchem vysokou geotermální aktivitu, která roztavila ledové pláty a v podpovrchových jezerech se zrodily mikroskopické formy života.

Podle amerického výzkumného týmu by geotermální aktivita na Marsu mohla být řešením dlouhodobého „paradoxu slabého mladého Slunce“. Před čtyřmi miliardami let totiž bylo Slunce o 25 % slabší než dnes, což znamená, že klima na raném Marsu bylo mrazivé.

Nálezy minerálů, chemikálií a starodávných koryt řek ovšem napovídají, že v tomto období měl Mars tekoucí vodu. Hlavní autorka studie, doktorka Lujendra Ojhaová, uvedla, že paradox slabého mladého Slunce může vysvětlovat skutečnost, že měl Mars v minulosti vysoké geotermální teplo. Proto také robot současné mise Perseverance NASA bude po přistání v únoru 2021 sbírat vzorky hornin až 9 metrů hluboko pod povrchem.

Pokud má doktorka Ojhaová a její kolegové pravdu, bude náročnější získat známky mikrobiálního života, protože se pravděpodobně nachází několik kilometrů pod povrchem.

Teoreticky je možné dostat se hodně pod povrch - nejhlubší díra vykopaná v Zemi je Kola Superdeep Borehole v polárním kruhu na poloostrově Kola. Zasahuje do hloubky asi 12 kilometrů - ale trvalo to téměř 20 let, než byla vyhloubena. Ve „vrchní půdě“ neboli regolitu na povrchu Marsu existují důkazy o starodávných korytech řek, chemikáliích a minerálech, které ukazují, že tu byl vodní svět už před 4,1 až 3,7 miliardami let. 

Na skalnatých planetách, jako je Mars, Země, Venuše a Merkur, se vytváří teplo prostřednictvím radioaktivního rozpadu prvků jako uran, thorium a draslík. Díky tomu vznikne kapalná voda táním na dně tlustých ledových štítů, i když by bylo Slunce slabší než nyní. Teplé a vlhké klima bez magnetického pole, ztenčení atmosféry a pokles globálních teplot umožňuje proudění vody jen ve velkých hloubkách. Tam by ale podle vědců mohl existovat život.

Udržovala by ho hydrotermální aktivita a reakce horniny a vody. Mise Perseverance proto bude zkoumat kůru, plášť a jádro Rudé planety pomocí špičkových nástrojů využívajících seismologii, tepelné toky a jejich sledování. To vědcům umožní posoudit možnou roli geotermálního tepla v obyvatelnosti Marsu.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama