Studie potvrdila, že nedostatek vláhy může být pro růst bylin větším omezením než nízká teplota

Vědci z Botanického ústavu AV ČR to ukázali na příkladu šťovíku alpského v Nízkých Tatrách, jehož porosty jsou oteplováním ohroženy. Využili k tomu údaje o růstu šťovíku po dobu více než 40 let.

Výsledky studie publikovali v prestižním vědeckém časopise New Phytologist. „Změna klimatu a její dopad na vývoj rostlin vyvolává řadu otázek, na které bychom rádi nalezli odpovědi, ale mnohdy nám chybí popis původního stavu před oteplením, tudíž nemáme s čím srovnávat. U dřevin je situace jednodušší, o mnohém vypovídají letokruhy, ale většina bylin je na dlouhodobé pozorování příliš krátkověká,“ říká jedna z autorek studie Jitka Klimešová z Odd. Experimentální a funkční morfologie Botanického ústavu AV ČR.

Související

Vladimír Socha

Mnoho dnešních savců nevidí barevně kvůli…

Radek Chlup

Léčivá bylina se proti sklizni brání důmyslnou…

Řešením této situace je zaznamenávat růst bylin opakovaně, například měřit je každý rok po dobu několika desítek let. Tato měření jsou však extrémně vzácná. Vědcům z Botanického ústavu se podařilo shromáždit údaje o růstu šťovíku alpského po dobu více než 40 let a vyhodnotit závislost růstu na teplotě a srážkách v jednotlivých měsících daného roku.

Zkoumali pravidelný růst oddenků, podle kterého zjistili, jak oddenek vytrvává, kolik rostlina za rok vyprodukuje listů a zda daný rok kvetla. Z měření růstu v roce 1989 se tak dozvěděli, jak bylina rostla v předcházejících téměř 20 letech. Měření pak zopakovali v roce 2003 a potom znovu v roce 2016, a tím získali údaje o růstu šťovíku v Nízkých Tatrách po téměř půl století.
 
„Výsledky měření ukázaly, že délka vegetační sezóny rostlin z vysoké nadmořské výšky se prodloužila a z tohoto pohledu profitují z oteplení více než byliny z nízké nadmořské výšky,“ vysvětluje Jitka Klimešová a dodává: „Dříve byla pro růst horských bylin limitující nízká teplota, nicméně v posledních letech je to nedostatek vláhy, které oteplování přináší.“