Do vesmíru se díky americkým astronautům podívaly už tři dinosauří zkameněliny

 
Další 3 fotografie v galerii
První dinosauří zkamenělinou ve vesmíru se roku 1985 stala fosilie mláděte kachnozobého dinosaura rodu Maiasaura / Pixabay
Astronauti s sebou vzali na palubu kosmických lodí už ledacos. Plyšový krteček ale určitě nebyl tím nejbizarnějším "spolucestovatelem". Na oběžné dráze už se totiž ocitla i 210 milionů let stará lebka.

Jak už tomu bývá ve všech profesích, některé věci jsou velmi důležité, jiné (a těch je nejvíc) mají důležitost jakési střední hodnoty a konečně se vyskytují i věci málo důležité nebo dokonce naprosto nepodstatné.

V paleontologii jsme tak i v roce 2020 mohli obdivovat skutečně úžasné nové poznatky, setkávali jsme se s, řekněme, běžně závažnými studiemi a pak se také občas objevilo něco, co má hodnotu pouze jakési kuriozity. Kostra jednoho tyranosauřího exempláře byla například vydražena za fantastických 733 milionů Kč.

Po 66 milionech let do vesmíru

Do této poslední kategorie můžeme zařadit i zprávu z konce roku 2014, která byla oznámena světu zhruba týden před vánočními svátky. Do vesmíru s tehdy zcela novou kosmickou lodí NASA Orion (Orion Multi-Purpose Crew Vehicle, MPCV) totiž dne 5. prosince 2014 odletěl také zkamenělý zub jednoho nechvalně proslulého pozdně křídového teropoda (dravého dinosaura), známého pod vědeckým jménem Tyrannosaurus rex.

Zmíněná 66 milionů let stará fosilie byla objevena na území Colorada a nápad odvézt ji do vesmíru vzešel od jisté dobrovolnice, pracující v Denverském muzeu přírodních věd.

Protože to můžeme udělat

Vzhledem k tomu, že zmíněná dobrovolnice byla zároveň zaměstnankyní společnosti Lockheed Martin, která vesmírnou loď Orion stavěla, stačilo se už jen zmínit o svém nápadu před vhodnými lidmi.

Všechny zainteresované osoby údajně nadšeně souhlasily, což platí také o kurátorovi paleontologických sbírek muzea Scottu Sampsonovi. Tento proslulý paleontolog a odborník na dinosaury se nechal slyšet, že důvod tohoto vědecky nepříliš významného, ale kuriózního počinu je prozaický: „Protože to jednoduše můžeme udělat!“

První dinosauři na oběžné dráze

Mocný „T. rex“ je nicméně až třetím rodem dinosaura, jemuž se této zajímavé „pocty“ dostalo. Již v roce 1985 totiž do vesmíru odletěla fosilie kosti a část skořápky fosilního vejce pozdně křídového kachnozobého dinosaura druhu Maiasaura peeblesorum (let STS-51-F, známý také jako Spacelab 2) a roku 1998 pak lebka malého triasového teropoda druhu Coelophysis bauri (let STS-89, lebka se načas ocitla také na vesmírné stanici Mir). První dinosauří astronaut má geologické stáří asi 76 milionů let, zatímco druhý je ještě mnohem starší - žil totiž před asi 210 miliony let.

Kuriozita ve stavu beztíže

A tak se i neptačí druhohorní dinosauři v jistém smyslu poprvé po desítkách milionů let od svého zániku přidali k obvykle nepříliš šťastným zvířecím návštěvníkům vesmírného prostoru, a to po boku psů, šimpanzů, myší a dalších živočišných obyvatel naší nádherné modré planety.

Fosilní zub byl po návratu vrácen jako kuriozita zpět do sbírek muzea, kde je nyní opatrován a střežen víc než většina ostatních dinosauřích fosilií. Nám už tedy nezbývá než počkat, která dinosauří fosilie poletí do kosmického prostoru jako čtvrtá v pořadí...

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama