Nejrozsáhlejší program pro výzkum Atlantiku objevil i podvodní hlubinná města

O Atlantiku toho víme méně než o Měsíci a Marsu / Pixabay
Pět let, 45 výzkumných expedic, více než 80 vědců a studentů. To byl dosud nejrozsáhlejší oceánský projekt ATLAS, který stanovil zlatý standard pro budoucí mořské výzkumy. Po průzkumu 12 lokalit v severním Atlantiku oficiálně došel k cílové čáře.

V rámci programu ATLAS byli podvodní roboti vysláni do hlubokých světů, oblastí, které dosud nebyly prozkoumány. Našli tam tucet nových druhů. Ryby, studenovodní korálové útesy, nové druhy bezobratlých mořských hub a 35 již popsaných druhů v neznámých oblastech, to vše představeno v 113 vydaných článcích.

Například koráli Epizoanthus martinsae, kterým se daří na černých korálových útesech v hloubce až 400 metrů. Nebo sedavý živočich, který připomíná mech – Microporella funbio. Byl nalezen u pobřeží Španělska. Antropora gemarita rovněž připomíná mech. Filtruje a konzumuje částečky mořské potravy. 

Projekt a jeho objevy jsou ve vědě o mořském životě bezkonkurenční. Hovoří o rozmanitosti vodních ekosystémů. O tom, kolik nám toho ještě mohou ukázat. Bez zdravých vodních ekosystému však budou druhy, které tam žijí, bojovat o přežití. 

O podvodních houbách a korálových útesech vědci hovoří jako o hlubinných „městech“, která rybám poskytují přístřeší a potravu. Svět se však rychle mění, a tyto ekosystémy jsou stále citlivější na lidskou činnost. 

Černí koráli sice neblednou jako koráli v mělčích vodách, oteplování ale proniká už i do hlubších částí oceánů, kde ohrožuje tamní život. „Pokud jsou tato města lidmi poškozena, ryby se nemají kde rozmnožovat a funkce těchto ekosystémů je pro budoucí generace ztracena,“ vysvětluje koordinátor ATLAS Murray Roberts. 

Až dvacet procent hlubinných ekosystémů je vystaveno riziku rybolovu a okyselování oceánů. Okyselování oceánů u korálů podle Robertse připomíná osteoporózu u lidí. Také uvedl, že se tato stanoviště v následujících sto letech úplně zhroutí. 

Znepokojivé jsou i zpomalující hlavní proudy Atlantiku. U proudů teplé a slané vody trvá déle, než se ochladí a potopí. Vzniká tak riziko stoupajících hladin, změn v povětrnostních podmínkách a vliv na zdroje, k nimž mají hluboké mořské ekosystémy přístup. 

ATLAS byl sice ukončen, pro vědce však slouží jako model. Další takový projekt, který má probíhat do roku 2023, bude prozkoumávat hluboké vody v jižní části Atlantiku, které nám nejsou dostatečně známy. 

O Atlantiku toho víme méně než o Měsíci a Marsu. Jaké bude mít oteplování oceánů vliv na život ve větších hloubkách, proto zatím není jasné. Některé takové druhy mohou vymřít dříve, než je najdeme. 

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama