Nejrozsáhlejší program pro výzkum Atlantiku objevil i podvodní hlubinná města

O Atlantiku toho víme méně než o Měsíci a Marsu / Pixabay
Pět let, 45 výzkumných expedic, více než 80 vědců a studentů. To byl dosud nejrozsáhlejší oceánský projekt ATLAS, který stanovil zlatý standard pro budoucí mořské výzkumy. Po průzkumu 12 lokalit v severním Atlantiku oficiálně došel k cílové čáře.

V rámci programu ATLAS byli podvodní roboti vysláni do hlubokých světů, oblastí, které dosud nebyly prozkoumány. Našli tam tucet nových druhů. Ryby, studenovodní korálové útesy, nové druhy bezobratlých mořských hub a 35 již popsaných druhů v neznámých oblastech, to vše představeno v 113 vydaných článcích.

Například koráli Epizoanthus martinsae, kterým se daří na černých korálových útesech v hloubce až 400 metrů. Nebo sedavý živočich, který připomíná mech – Microporella funbio. Byl nalezen u pobřeží Španělska. Antropora gemarita rovněž připomíná mech. Filtruje a konzumuje částečky mořské potravy. 

Projekt a jeho objevy jsou ve vědě o mořském životě bezkonkurenční. Hovoří o rozmanitosti vodních ekosystémů. O tom, kolik nám toho ještě mohou ukázat. Bez zdravých vodních ekosystému však budou druhy, které tam žijí, bojovat o přežití. 

O podvodních houbách a korálových útesech vědci hovoří jako o hlubinných „městech“, která rybám poskytují přístřeší a potravu. Svět se však rychle mění, a tyto ekosystémy jsou stále citlivější na lidskou činnost. 

Černí koráli sice neblednou jako koráli v mělčích vodách, oteplování ale proniká už i do hlubších částí oceánů, kde ohrožuje tamní život. „Pokud jsou tato města lidmi poškozena, ryby se nemají kde rozmnožovat a funkce těchto ekosystémů je pro budoucí generace ztracena,“ vysvětluje koordinátor ATLAS Murray Roberts. 

Až dvacet procent hlubinných ekosystémů je vystaveno riziku rybolovu a okyselování oceánů. Okyselování oceánů u korálů podle Robertse připomíná osteoporózu u lidí. Také uvedl, že se tato stanoviště v následujících sto letech úplně zhroutí. 

Znepokojivé jsou i zpomalující hlavní proudy Atlantiku. U proudů teplé a slané vody trvá déle, než se ochladí a potopí. Vzniká tak riziko stoupajících hladin, změn v povětrnostních podmínkách a vliv na zdroje, k nimž mají hluboké mořské ekosystémy přístup. 

ATLAS byl sice ukončen, pro vědce však slouží jako model. Další takový projekt, který má probíhat do roku 2023, bude prozkoumávat hluboké vody v jižní části Atlantiku, které nám nejsou dostatečně známy. 

O Atlantiku toho víme méně než o Měsíci a Marsu. Jaké bude mít oteplování oceánů vliv na život ve větších hloubkách, proto zatím není jasné. Některé takové druhy mohou vymřít dříve, než je najdeme. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama