- Martin Pokorný
- Věda a vesmír
- 05. února 2018
- 06:04
Absolutní počet migrujících lidí se stále zvyšuje: Co přinese poslední vlna migrantů Evropě?
Podle studie odborníků z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, Ústavu pro archeologii Univerzity Karlovy a Katedry Historie Olomoucké univerzity (ve spolupráci s projektem "Encyklopedie migrace" spolku Online encyklopedie migrace) platí, že se lidé stěhovali už od počátků lidstva.
Migrace přitom vždy zásadně ovlivňovala vývoj společnosti jak v místě, odkud mířila, tak v místě, kam směřovala. Její dopady lze pozorovat nejen na kultuře dané společnosti, ale i na struktuře rodiny nebo v postavení muže a ženy.
Dle odborníků první velká vlna stěhování lidí nastala již před 130 tisíci lety, kdy se zástupci rodu Homo sapiens vypravili z Afriky do oblasti Předního východu a později pak do zbytku světa. Prakticky všichni lidé, dnes žijící mimo Afriku, jsou tedy výsledkem migrace našich předků a osidlování nových území.
Slované pak přišli na začátku 6. století na území Čech a Moravy z oblasti Zakarpatí, z prostoru mezi Vislou, Bugem a horním Dněprem, tedy zhruba z území dnešní Ukrajiny.
Většina migrantů v současnosti pochází ze středně rozvinutých zemí, jako je Indie (13,9 milionů emigrantů v roce 2013), Mexiko (13,2 milionů) a Rusko (10,9 milionů).
Jak bychom se tedy měli k migraci postavit dnes v České republice? Pokud bychom zaujali stanovisko vycházející ze studie Univerzity v Olomouci, tak bychom měli být při přijímání uprchlíků velmi opatrní.
Dle ní totiž s sebou migranti přinášejí v drtivé většině historickou zátěž etnických vztahů a konzervují návyky, bohužel i včetně různých nesvobodných ideologií. Celkově pak masová migrace prokazatelně mění poměr mužů a žen ve společnosti, uvrhá zdrojové státy do zaostalosti, přináší vylidňování venkova do měst, bezpečnostní problémy a prodlužuje život a existenci řady diktatur. Ve státech, jež migranty přijímají, pak migrace přináší v delším horizontu úpadek.
Sdílení
Twitter
Komentáře
Email