Vědecká expedice našla 900 metrů pod antarktickým ledem život v nečekané podobě

Některé formy života se v produkci cukrů spoléhají na chemosyntézu bakterií, proces podobný fotosyntéze / Pixabay
Mrazivý a temný svět pod Antarktidou patří mezi nejdrsnější místa na Zemi. Přesto zde existuje život. Při vrtání šelfovým ledovcem vědci na mořském dně našli neznámé druhy, které se podobají houbám. Život nám opět dokazuje svou velkolepou schopnost přizpůsobení.

„Tento objev je jednou z těch šťastných náhod, která výzkum posouvá jiným směrem a ukazuje nám, že antarktický mořský život je neuvěřitelně zvláštní a úžasně přizpůsobivý zmrzlému světu,“ prohlásil biogeograf Huw Griffiths z organizace British Antarctic Survey.

Šelfové ledovce jsou obrovské masy plovoucího ledu. Na Antarktidě zahrnují asi 1,5 milionu kilometrů čtverečních, tedy asi třetinu antarktického kontinentálního šelfu. Vyskytují se také v Grónsku a Kanadě.

Díky osmi dřívějším vrtům víme, že pod nimi nějaký hlubinný život existuje. Přebývají tu malé ryby, červi a korýši. Stravují se zejména zbytky, které najdou na mořském dně. Jsou tedy závislí na stravě shora.
 
Filtrační organismy, které se podobají houbám, jsou tím posledním, co by britská vědecká expedice 900 metrů pod ledem šelfového ledovce Filchnera-Ronneové čekala. Výzkumníci podivnou formu života, usazenou na velkém balvanu, pozorovali kamerovým systémem spuštěným do vrtu. Nevědí jistě, že jde o neznámé druhy. Pravděpodobně však ano.
 
„Náš objev vyvolává mnohem více otázek, než na kolik jich odpovídá. Například, jak se tam dostali? Co jedí? Jak dlouho tam jsou? Jak běžně jsou tyto balvany pokryté živými organismy? Jsou to stejné druhy, které pozorujeme mimo šelfové ledovce, nebo jsou to druhy nové? A co by se s nimi stalo, kdyby se ledovcový šelf zhroutil?“ ptá se Griffiths.
 
Otázka, co jedí, je asi největší záhadou. Tyto houbám podobné formy života se nacházejí 260 kilometrů od otevřeného oceánu a zhruba 1500 kilometrů od prostředí s možnou fotosyntézou, nějak ale získávat potravu musejí.
 
Některé formy života se v produkci cukrů spoléhají na chemosyntézu bakterií, proces podobný fotosyntéze, kdy je energie získávána oxidací organických sloučenin absorbovaných z prostředí. I tyto objevené druhy se mohou spoléhat na určitou formu chemosyntetického potravního řetězce. A to i přesto, že mohou být masožravé, míní Griffiths.
 
Jediný způsob, jak odpovědět na neodpovězené otázky, je podrobnější studium těchto organismů a jejich prostředí. 900 metrů pod ledem a 260 kilometrů od lodí s laboratořemi. „To znamená, že jako polární vědci budeme muset najít nové a inovativní způsoby, jak je studovat a odpovědět na všechny otázky, které máme,“ popisuje náročnost dalších výzkumů Griffiths.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama