Upíří chobotnice žijí v hlubinách bez kyslíku už 100 milionů let

Vampýrovka žije v hlubokých vodách chudých na kyslík Atlantského, Indického a Tichého oceánu / Wikimedia
Předkové „mořských upírů“ přebývali v hlubokých vodách s malým obsahem kyslíku už před 30 miliony lety v Oligocénu. Přitom panovalo přesvědčení, že k této adaptaci došlo mnohem později.

Vampýrovka hlubinná (Vampyroteuthis infernalis), která bývá označována i jako upíří chobotnice a živoucí fosilie, žije v hlubokých vodách chudých na kyslík Atlantského, Indického a Tichého oceánu. Liší se tak od ostatních hlavonožců, kteří se soustředí především na mělké kontinentální šelfy.

Předci vampýrovek v druhohorách ovšem také nejprve obývali kontinentální šelfy jako dnešní chobotnice. Kvůli znalostní mezeře nevíme, v jakém období se mořští upíři přesunuli do hlubších vod. Panovalo ale obecné přesvědčení, že jde o „nedávnou“ adaptaci.

Martin Košťák, paleontolog na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, který se slovenskými a maďarskými kolegy v Maďarském přírodovědném muzeu znovuobjevil a přezkoumal 30 milionu let starou fosilii předka současné vampýrovky, se domnívá, že se tento vývoj odehrál během jury.
 
Fosilii v roce 1942 objevil maďarský paleontolog Miklós Kretzoim. Identifikoval ji jako chobotnici Necroteuthis hungarica, která oceánem proplouvala před 30 miliony lety. Pozdější výzkumy status zkameněliny ovšem pozměnily na sépii z Oligocénu. Muzeum bylo při nepokojích v období maďarského povstání ztraceno v plamenech. A mělo se za to, že fosilie také. Až do roku 2019, kdy ji našel právě Košťák.
 
S pomocí elektronového mikroskopu vědci potvrdili, že to opravdu byla chobotnice, nikoliv sépie. Její tělo společně s chapadly na délku měřilo 35 centimetrů. Také u fosilie zjistili společné strukturální a chemické prvky s dnešními vampýrovkami. Skutečně tedy jde o předka dnešní vampýrovky, který plaval na území dnešní Budapešti.
 
V období spodní křídy je mezera, která začíná zhruba před 145 miliony let. Zde se dost možná pravěká vampýrovka, která byla zvyklá na podmínky s minimálním kyslíkem už z období jury, přesunula z mělčích vod do větších hloubek v oceánu. To by vysvětlovalo, jak mohla chobotnice přežít vymírání života na konci křídy.
 
„Došli jsme k posledním známým fosiliím, které jsou asi 120 milionů let zpátky, a pak se stopa ztrácí. A je tady ta současná a pak tedy nově ta maďarská,“ popisuje časovou mezeru odborník.
 
Předek těchto mořských upírů z doby před 30 miliony let tvoří propojující most mezi nedávnou historií a hlubokou minulostí. Vampýrovky hlubinné mohou v temných hlubinách přebývat už 100 milionů let.

Mohlo by vás zajímat

Reklama