Již za miliardu let se život na Zemi nebude mít čeho nadechnout

Země se vrátí do období před velkou oxidační událostí, při které fotosyntetické bakterie, sinice, do atmosféry poprvé vypustily velké množství kyslíku / Pixabay
Země je bohatá na kyslík, proto na ní může rozkvétat pestrý život. Ale nebylo tomu tak vždy. V budoucnosti se má stav modré planety, kdy v atmosféře bylo minimum kyslíku a velké množství metanu kvůli zvyšujícímu se slunečnímu záření, zopakovat. Život se tak nebude mít čeho nadechnout.

Tato nepříliš pozitivní změna se naštěstí nemá odehrát v blízké budoucnosti. Stane se tak asi za miliardu let. Ale až přijde, odehraje se poměrně rychle. Země se tak vrátí k dávné historii před 2,4 miliardami let.

Tedy do období před takzvanou „velkou oxidační událostí“, při které fotosyntetické bakterie, sinice, do atmosféry poprvé vypustily velké množství kyslíku. Podle vědců je navíc vysoce nepravděpodobné, že je kyslík trvalou součástí obyvatelných světů. Proto je pro lidstvo hledání života na planetách mimo sluneční soustavu takovým fiaskem.

K těmto závěrům došli vědci s pomocí modelu zemské biosféry, který zahrnoval změny ve slunečním jasu a odpovídající pokles hladiny oxidu uhličitého, který se v důsledku zvyšujícího se tepla rozkládá. Méně oxidu uhličitého znamená méně fotosyntetických organismů, jako jsou rostliny. Což pak má za následek razantní úbytek kyslíku.
 
Zvyšující se sluneční jas měl podle dřívějších výzkumů přibližně za dvě miliardy let vymazat zemské oceány. I tato změna by vedla k ukončení veškerého života, neboť by významně ubylo srážek, a to by zase zapříčinilo zánik vegetace a výrazné snížení biologické rozmanitosti. Model, který byl založen na 400 tisících simulacích, říká, že život ale rychleji zabije nedostatek kyslíku.
 
„Pokles kyslíku je velmi, velmi kritický,“ prozradil webu New Scientist Chris Reindhard, vědec z Georgijského technického institutu v Atlantě. „Mluvíme zhruba o milionkrát menším množství kyslíku, než jak je tomu dnes.“
 
Tyto poznatky nejsou zajímavé jen tím, že předpovídají tak zásadní změnu, která se má na Zemi odehrát. Rovněž jsou aktuální pro současné pátrání po životě mimo sluneční soustavu. V tomto závodě je zároveň patrný i technologický pokrok. Astronomové mají k dispozici stále výkonnější teleskopy, které shromažďují data online. A pro odborníky je podstatné vědět, co v tomto moři dat hledat.
 
Možná musíme hledat jiné prvky života, než je kyslík, myslí si vědci, jejichž studie je součástí projektu NASA Nexus for Exoplanet System Science, který má za cíl hledat život ve vesmíru.
 
Reindhard následně provedl výpočty s Kazumi Ozakim, vědcem pro životní prostředí na Toho University v Japonsku. Země, jak ji známe dnes, by podle výsledků mohla být minulostí zhruba za 20 až 30 procent její obyvatelné historie. Jediné, co přežije, je jako obvykle život v podobě mikroorganismů.

 
Vstoupit do diskuze  (2)

Mohlo by vás zajímat

Reklama