Z válečníků zemědělci: Výzkum kostí a zubů mění pohled na starověké kmeny Skytů

Skytové na pontské stepi prosperovali v době 700 až 200 před naším letopočtem / Pixabay
Divocí nájezdníci svobodně prohánějící se po euroasijských stepích. Kočovní, mobilní válečníci, kteří vládli části východní Evropy. Takové jsou představy o Skytech, kmenech, které se ve starověku rozprostíraly na pontské stepi. Populární stereotyp boří vědci z Michiganské univerzity. Podle nich byl život Skytů mnohem dynamičtější.

Nová analýza kostí mění náš obraz o lidech, které spojujeme s divokými kmeny Skytů. Některé skupiny žily agrárním způsobem života poblíž městských center. „Naše studie ukazuje celkově nízkou úroveň lidské mobility v blízkosti klíčových městských lokalit skytské éry,“ tvrdí Alicia Ventresca Millerová, antropoložka na Michiganské univerzitě. Což je opak původního obrazu mobilního nájezdníka.

Skytové na pontské stepi prosperovali v době 700 až 200 před naším letopočtem. Náš pohled na  tyto kmenové kultury je ovlivněn historickými záznamy. Popsal je například řecký historik Hérodotos ve svém velkém díle „Dějiny“, které se skládalo z devíti knih popisujících svět.

Zároveň čerpáme z archeologických nálezů, jako jsou zbraně, vybavení pro koně a mohyly. Z toho důvodu byli Skytové považováni za nájezdníky, kteří se rychle přesouvali. Obraz divokých barbarů ale rozbila izotopová analýza zubů a kostí 56 osob pocházejících ze tří skytských lokalit střední a východní Ukrajiny (Belsk, Mamai-Gora a Medvin) a kostí ovcí a prasete nalezených poblíž lidských ostatků v jedné z pohřebních oblastí.
 
Rostliny z půdy přijímají různé kombinace izotopů a pak jsou konzumovány lidmi a zvířaty. Izotopy tak nahrazují vápník v kostech a zubech, díky čemuž vzniká jakýsi záznam o stravování. Každá zeměpisná poloha má jiný izotopový podpis. Z toho plyne, že zdroje potravy mohou být zasazeny do konkrétních geografických polohy a času.
 
Takto byly analyzovány izotopy stroncia, kyslíku, dusíku a uhlíku. Následně byly porovnány s předchozími studiemi o lidských populacích na Ukrajině, od neolitu až po dobu železnou. Ve všech třech lokalitách byly identifikovány silné důkazy o spotřebě prosa. Jasná informace o tom, že se Skytové spoléhali na zemědělství. Dva jedinci z oblasti Mamai-Gora naopak byli neustále v pohybu. Nekonzumovali totiž proso tak často jako usazení Skytové.
 
„Epocha Skytů byla jasným obdobím rozporů se silnými důkazy o komplexních interakcích mezi zemědělci a pastevci, které přispěly k hromadění populace v městských lokalitách,“ potvrdila Millerová. „Zatímco mobilita na dlouhé vzdálenosti se během skytské éry ve srovnání s předchozími obdobími zvýšila, byla omezena na malé procento jednotlivců.“

#archeologie #Skytové #zbraně #izotopy #zemědělství #barbaři

Mohlo by vás zajímat

Reklama