Na Zemi zůstala pouze tři procenta ekosystémů nedotčených člověkem

Drtivá většina ekosystémů se již nedá kvalifikovat jako ekologicky neporušená / Pixabay
Národní park Serengeti v severní Tanzanii je rájem na zemi a definicí neporušeného ekosystému. Na chráněném africkém území patřícímu ke světovému dědictví UNESCO v bohaté vegetaci žije velké množství různorodé zvěře.

Prostředí zde do značné míry vypadá jako před stovkami let. Takových míst ale na Zemi mnoho není. Drtivá většina ekosystémů se už totiž nedá kvalifikovat jako ekologicky neporušená.

Vědci mapovali rozsáhlost lidmi nedotčených zemských ekosystémů už v minulosti. Odhady postavené na satelitních snímcích a demografických datech jich uváděly 20 až 40 procent. Vyhodnocení zahrnovalo vedení silnic, znečištění světlem a odlesňování. Pod neporušenou střechou lesa se ale ve skutečnosti může skrývat vyprázdněný ekosystém. „Lov, invazivní druhy a změna klimatu mohou ekosystémy poškodit, ale nelze je snadno snímat s pomocí satelitů," vysvětluje biolog Andrew Plumtre z Cambridgeské univerzity.

Podle Plumtreova průzkumu mezi 7 500 druhy zvířat v databázích od roku 1500 na Zemi zůstalo pouze 2,8 procent neporušené půdy nad 10 000 kilometrů čtverečních, na níž nedošlo k úbytku druhové rozmanitosti. Tyto oblasti jsou roztroušeny po celém světě. Zahrnují Národní park Nouabalé-Ndoki v Kongu, Národní park Serengeti, domorodé území Alto Río Negro v Amazonském pralese, sibiřskou Polynii v severním Rusku a Národní park Kawésqar v jižním Chile. Jsou to vzácná místa a je důležité je před vnějším světem chránit. Mezi chráněné oblasti ale spadá pouze 11 procent z nich.

Pokud určité druhy úplně vymizely, ekosystém již oživit nelze. Stanoviště s lokálním úbytkem druhů žijících v jiných regionech lze obnovit jejich doplněním. Může jít o náročný, velice nákladný proces, který by měl být doplněn o eliminaci všech přetrvávajících hrozeb.

Pokud by národní orgány takový závazek přijaly, hojnost a aktivita zvířat srovnatelná s historickými hodnotami by mohla být obnovena na 20 procentech globální půdy. „Mnoho ekosystémů po celém světě ztratila jeden až dva druhy, ale stále to jsou živé a rozmanité komunity. Ztráta několika druhů pro celý ekosystém nutně nemusí znamenat katastrofu, protože tyto role mohou zaujmout jiné druhy,“ tvrdí Jedediah Brodie, ekolog na University of Montana.
 
Národní úsilí se zaměřuje především na obnovu kriticky poškozených ekosystémů. Ekologové ale připomínají, že zašlá sláva lze navrátit také ekosystémům relativně neporušeným. Místo snahy je uchovat v současném stavu můžeme být více ambiciózní a pokusit se je rozšířit opětovným zavedením dávno ztracených živočišných druhů. Neboť tyto prosperující stanoviště jsou připomínkou toho, co svět ztratil a měřítkem pro stanovení toho, co je neporušený, divoký ekosystém.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama