Mars je pravděpodobně vulkanicky aktivní, astronomové pozorovali "čerstvá" sopečná ložiska

Relativně „čerstvá“ sopečná ložiska na planině Elysium Planitia na Marsu / ESA
Mars může být stále vulkanicky aktivní. Družicové snímky ukázaly „čerstvá“ sopečná ložiska na planině Elysium Planitia, která se nacházejí asi 1600 kilometrů od přistávací plochy sondy InSight kosmické agentury NASA. Astronomové se přitom domnívali, že Mars už dávno nesoptí.

Díky krátery poznamenanému povrchu víme, že Mars byl krátce po svém vzniku před 3 až 4 miliardami let vulkanicky aktivní. Objevy podzemních jezer v kapalném skupenství z posledních let ovšem znamenaly, že pod povrchem Marsu musejí protékat proudy horké lávy, které vodě umožní nezamrznout.

Astronomové ale předpokládali, že rudá planeta je už hodně dlouhou dobu sopečně klidná. Tohle tvrzení mění nové pozorování.
 
Lunární a planetární laboratoř University of Arizona ve spolupráci s Planetárním vědeckým institutem na družicových snímcích povrchu Marsu objevila „mladá“ sopečná ložiska na vulkanické pláni Elysium Planitia v puklinovém systému Cerberus Fossae.

Podle astronomů se díváme na důkazy o sopečné aktivitě na Marsu starou 50 000 let. „Může to být dosud nejmladší zdokumentované vulkanické naleziště na Marsu,“ prozradil hlavní autor studie, astronom David Horvath.

Jedná se o 12 kilometrů široké vývěry horninového materiálu, které obklopují přibližně 32 kilometrů dlouhou trhlinu. „Ložiska se nepodobají ničemu jinému v této oblasti a na celém Marsu,“ tvrdí Horvath.
 
Další výzkum ukázal, že vlastnosti, složení a rozložení materiálu odpovídají tomu, co bychom očekávali od pyroklastické erupce, což je magmatický výbuch poháněný expandujícími plyny.

Vývěry mají vysokou tepelnou setrvačnost a jsou bohaté na pyroxeny a vápník. Okolo segmentu povrchových puklin byly distribuovány symetricky a stále obsahují známky lávy a popela, což naznačuje „čerstvost“. Podle Horvatha to musela být pořádná rána. Popel byl chrlen až do výšky zhruba 10 kilometrů.
 
Modely ukázaly, jak mohlo k erupci dojít. „Led ve vodě taje, mísí se s magmatem a odpařuje se, což je síla pro prudký výbuch směsi. Když se voda mísí s magmatem, je to jako nalít benzín do ohně,“ vysvětlil Pranabendu Moitra, vědecký pracovník z University of Arizona, který mechanismus erupce zkoumal.
 
Místo erupce se nachází zhruba 1600 kilometrů od přistávací plochy sondy InSight. V roce 2018 ji agentura NASA vyslala na Mars studovat zdejší seismickou aktivitu. Sonda zaznamenala „marsotřesení“ právě v oblasti Cerberus Fossae. Mohlo to být způsobeno lávou proudící hluboko v podzemí. Mars tedy vůbec nemusí být vulkanicky mrtvý.
 
Tyto sopečné vývěry mohou znamenat nedávný mikrobiální život, kterému se daří v podmínkách, kde se sráží horké magma s chladným ledem. Takový život, prosperující z chemických reakcí, nikoliv z fotosyntézy, na Marsu hledá sonda Perseverance. Napovědět mohou právě takové stopy po vulkanismu.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama