V pražských Letňanech probíhají zkoušky části rakety Ariane 6

Při jednom z mnoha zatěžovacích případů bude testovací kus namáhán zatížením téměř 500 tun / VZLÚ
Ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ) začaly testy krytu spodní nosné konstrukce pomocného motoru pro vesmírnou raketu Ariane 6. Spodní nosná konstrukce má dvě hlavní funkce: spočívá na ní vlastní hmotnost rakety před startem a za letu přenáší tah boosteru na hlavní tělo rakety.

Proto musí být spodní nosná konstrukce extrémně odolná, aby unesla hmotnost celé rakety. Jedná se tedy o velmi důležitý konstrukční prvek z hlediska statické únosnosti. Celá raketa Ariane 6 může v konfiguraci se čtyřmi pomocnými motory vážit až 860 tun a její výška dosahuje 63 metrů.

V závislosti na oběžné dráze může raketa vynést až 11,5 tun užitečného nákladu. Ve VZLÚ se ve speciálně vybudovaném zkušebním zařízení ověřuje tuhost a nosnost dílu, který vyrobila společnost ATC Space a navrhla společnost MT Aerospace Augsburg.

Vývoj kompletní nové rakety je ojedinělým procesem odehrávajícím se jednou za generaci, a proto je tato zkouška unikátní i pro VZLÚ. Zkouška se seskládá z několika pevně stanovených sekvencí zatěžovacích pozemních a letových stavů, při nichž má je konstrukce přesně zatěžována a tím kvalifikována.

Při jednom z mnoha zatěžovacích případů bude testovací kus namáhán zatížením téměř 500 tun. O zatížení se stará 6 hydraulických válců, každý dokáže vyvinout sílu až 200 tun. Samotná hmotnost zatěžovacích válců je 3,5 tuny, což představuje síly a hmotnosti, se kterými se běžně v leteckém průmyslu nepracuje.

Zkušební stav při maximální možné konfiguraci zabírá podlahovou plochu 10×10 metrů a je vystavěn do výšky cca 8 metrů. Výpočtáři společně s konstruktéry provedli desítky simulací a výpočtů, aby navrhli optimální a dostatečně dimenzovanou konstrukci.

„Vzhledem k tomu, že většina částí testovacího zařízení je unikátních a běžně se nepoužívají, bylo celou zkoušku nutné dobře naplánovat, sladit jednotlivé aktivity jako např. koordinaci subdodavatelů, koordinaci týmů v rámci VZLÚ, zajistit logistiku velkých komponentů, technického vybavení, zpracovat požadavky zadavatele zkoušky pro úspěšné provedení zkoušky jako takové a mnoho dalšího. V rámci VZLÚ byli zapojeni specialisté z oboru tenzometrického měření, elektrického řízení, hydrauliky, měření, kvality a dalších oddělení a musím konstatovat, že celý proces důkladně prověřil a zároveň posunul naše schopnosti,“ dodává vedoucí projektu Petr Franc z VZLÚ.

Zkoušky probíhají od června do října, a budou při nich testovány dva případy, a to pozemní a vzletové zatížení s velkým množstvím různých konfigurací a nastavení.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama