Paleontologové v Austrálii objevili úlomek spodní čelisti pravěkého draka

Před 110 miliony let tato šelma přelétala nad tehdejším vnitrozemským mořem Eromanga a z hladiny dlouhou čelistí vytrhávala ryby / University of Queensland
Před 110 miliony let ovládal oblohu nad dnešní severovýchodní Austrálií pravěký „drak“. Paleontologové, kteří objevili část jeho dolní čelisti, jej popisují jako největší druh ptakoještěra objeveného v Austrálii a děsivou šelmu, která mohla lovit i malé dinosaury.

Stejně jako dnes ptáci, tak i pterosauři měli duté a křehké kosti uzpůsobené k efektivnímu letu na dlouhé vzdálenosti. Z toho důvodu je fosilie ptakoještěrů, které se málokdy dochovají, těžké najít. V Austrálii bylo nalezeno pouze 20 takových vzorků.

Na kontinentu byly popsány pouhé dva druhy středně velkých pterosaurů z rodu Anhanguera. Jejich fosilie byly nalezeny v Queenslandu. Třetím ptakoještěrem z tohoto rodu je nově nalezený Thapunngaka shawi, což ve vymřelém jazyce původního etnika Wanamara z Queenslandu znamená „tlama ve tvaru oštěpu".

Fragment jeho spodní čelisti byl objeven rovněž na území státu Queensland. „Je to nejbližší věc skutečnému drakovi, jakou máme,“ uvedl tohoto létavého plaza Tim Richards, paleontolog z Queenslandské univerzity v Austrálii.
 
Vědci z Queenslandské univerzity na základě rekonstrukce T. shawi z úlomku spodní čelisti a srovnáním s již známým rodem Anhanguera určili, že s rozpětím křídel okolo 7 metrů šlo o největšího létavého plaza v pravěké Austrálii.
 
„V podstatě to byla jen lebka s dlouhým krkem přišroubovaná k páru dlouhých křídel,“ popisuje tvora Richards. Hlava T. shawi na délku měřila zhruba metr, přičemž jeho čelisti připomínaly kopí s 40 ostrými zuby. Před 110 miliony let tato šelma přelétala nad tehdejším vnitrozemským mořem Eromanga a z hladiny dlouhou a silnou čelistí vytrhávala ryby.
 
„Tahle věc byla docela divoká. Mohla vrhnout stín i na nějakého malého, chvějícího se dinosaura, který by nic neslyšel, dokud by nebylo příliš pozdě,“ řekl Richards. Pterosauři z rodu  Anhanguera jsou unikátní hřebenem uvnitř spodní čelisti.  T. shawi měl největší takový hřeben. Paleontologové nevědí, k čemu sloužil, ale odhadují, že hrál roli v dynamice letů.

Mohlo by vás zajímat

Reklama