Astronomové popsali nový druh supernovy, jež vznikla kolizí dvou binárních objektů

Událost dostala označení VT J121001+495647. Objevena byla průzkumem rádiových vln Very Large Array Sky Survey (VLASS) v roce 2017. Ten detekoval velice jasné rádiové vlny, které přitom při předchozím pátrání nezaznamenal. Z toho důvodu data potvrdily Keckovy dalekohledy.

Astronomové vypátrali supernovu do trpasličí galaxie vzdálené 480 milionů světelných let. Domnívají se, že šlo o dvojici binárních hvězd, přičemž jedna byla hmotnější než druhá. Hmotnější hvězdy mají kratší život, hmotnější hvězda v tomto systému se proto jako první zhroutila do stádia neutronové hvězdy nebo černé díry.

Související

Radek Chlup

Mléčná dráha má zajímavého galaktického souseda…

Martin Pokorný

Astronomové pozorovali podivnou planetku ve tvaru…

Pak se obě hvězdy a jejich oběžné dráhy přibližovaly, přičemž mrtvá hvězda ze svého sourozence odebírala materiál, což vedlo k jejímu hroucení. Tento materiál se pohyboval všemi směry a vytvářel torus (prstenec) proudící okolo obou objektů. Podle astronomů se tak z naší perspektivy stalo před 300 lety.
 
Obě hvězdy se nakonec spojily, ale mrtvá a masivnější hvězda narušila jádro binární hvězdy, přerušila proces fúze, který dodával vnější tlak, a zapříčinila kolaps jádra - supernovu. Na krátkou dobu se utvořil akreční kotouč kolem zhroucené hvězdy, přičemž tento proud vystřelil do kosmu. To vytvořilo detekovaný rentgenový paprsek. Rádiovou záři zase způsobil materiál vystřelený ze samotné supernovy.
 
„Všechny kousky této skládačky do sebe zapadají a vyprávějí tento úžasný příběh,“ řekl astronom Gregg Hallinan z Kalifornského technologického institutu. „Zbytek hvězdy, která před dlouhou dobou explodovala, se ponořil do svého společníka, což způsobilo, že také explodoval.
 
Zdroj: Science