Měsíc byl vulkanicky aktivní déle, než se dosud předpokládalo

Chang'e-5 dopravila na Zemi první vzorky Měsíce od mise Apollo v roce 1976 a Luna 24 v roce 1976. Vyvrací však dřívější zjištění z analýz těchto hornin, podle nichž se Měsíc ochladil a sopky přestaly být aktivní před 3 miliardami let.

„Obecně se předpokládá, že je Měsíc oproti Zemi a Marsu tak malé těleso, že se ochladil rychleji a rychleji přestal vytvářet sopky,” řekl Bradley Jolliff, vědec na Washingtonské univerzitě.

Související

Radek Chlup

Astronomové potvrdili Hawkingovu teorii, horizont…

Radek Chlup

Černé díry tvoří podle expertů neutrina i bez…

Podle analýzy nových vzorků z čínské mise, které jsou charakterizovány jako vulkanické, zde však byly sopky aktivní před 2 miliardami let. Znamená to, že vulkanismus zde byl ještě miliardu let po období, které již mělo být podle vědců vulkanicky tiché.
 
Další studie hornin zjistily, že obsahují nízké hladiny vody a radioaktivních prvků. Obojí podporuje sopečné erupce. Voda snižuje bod tání horniny a radioaktivní draslík, uran a thorium poskytují teplo vhodné pro rozpouštění magmatu. Obě složky byly více zastoupeny v horninách dopravených Apollem a Lunou.
 
Qing-Zhu Yin, geochemik z Kalifornské univerzity v Davisu řekl, že jsou tyto vulkanické horniny skutečným hlavolamem. Jak totiž mohly být aktivní sopky a vulkanické erupce na tak malém tělese, jako je Měsíc, v pozdní fázi jeho existence? Musíme vzít v potaz i fakt, že Měsíc nedisponuje magnetickým polem udržujícím vysoké teploty potřebné pro vulkanismus, ani atmosférou.
 
Odborníci mají pouze teorie. Půda Měsíce mohla zadržovat teplo o miliardu let déle, než si vědci mysleli. Nebo je za tím dopad velkého asteroidu či komety, takové události totiž mohou spustit vulkanickou reakci.
 
Zdroj: Business Insider