Vědci vytvořili klimatický model planety Arrakis ze slavného románu Duna

Frank Herbert nastínil Arrakis jako drsnou pouštní planetu bez srážek / Chiabella James
Duna je epický sci-fi román od Franka Herberta, podle kterého právě běží v kinech stejnojmenný snímek. Příběh se odehrává na drsné planetě Arrakis, která má tak detailně nastíněný svět, až se zdá reálným. Vědci přišli se zajímavým tématem pro výzkum. Mohli by na planetě skutečně lidé přežít?

Herbert nastínil Arrakis jako drsnou pouštní planetu bez srážek. Lidé zde musejí nosit speciální obleky, které chrání jejich těla před vlhkostí a udržují je v extrémně horkém podnebí v chladu.

Klimatologové z různých univerzit vytvořili klimatický model planety Arrakis používaný k předpovědím počasí a klimatu na Zemi, ale zahrnuli topografii Arrakis, její oběžnou dráhu a atmosféru podobnou Zemi, pouze s menším obsahem oxidu uhličitého.
 
Superpočítač následně provedl stovky tisíc výpočtů, přičemž si nastudoval tým expertů knižní popis světa Arrakis. Podle výsledků by byly tropické dny na Arrakis v řádu 45 stupňů Celsia, v nejchladnějších měsících by teploty neklesly pod 15 stupňů celsia.
 
Nejvíce extrémní teploty by panovaly v polárních oblastech a ve středních zeměpisných šířkách. V létě by zde panovalo 70 stupňů Celsia a v zimě -40 stupňů Celsia. Na pólech by mrzlo v řádu až -75 stupňů Celsia. Odpovídá to popisu planety v knize.
 
Podle knihy na planetě neprší, ale model říká, že by se zde malé množství srážek v létě  vyskytlo, a to ve vyšších zeměpisných šířkách. Na podzim by se tak dělo v horách a náhorních plošinách.
 
Kniha zmiňuje polární ledové čepice na severní polokouli. Podle modelu by zdejší teploty jakýkoliv led a sníh rozpustily. V zimě by přitom žádný nový sníh nenapadl.
 
Podle výsledků by zde lidé přežít mohli. Musíme brát v potaz i to, že se od nás lidé v knize a ve filmu mohou lišit teplotní tolerancí. Nejobyvatelnější oblastí by byly ty tropické, nejkrutější naopak střední zeměpisné šířky, kde však žije v románu většina lidí. Jsou tedy vystaveni smrtelným teplotám 50, 60 a více stupňů Celsia.
 
Panovaly by zde extrémní zimy a extrémní horka. Nešlo by na ní přežít bez vyspělých technologií (které však mají civilizace v románu k dispozici), lidstvo by totiž trpělo na chladový i horký stres.
 
Zdroj: The Conversation
 

Mohlo by vás zajímat

Reklama