Zemi v dávné tropické historii bičovaly obrovské bouře

V suchém prostředí bylo několik dní bez dešťů, pak ale vypukla masivní bouře / Pixabay
V dávné historii byla Země s největší pravděpodobností bičována prudkými dešti z bouřek táhnoucích se v rozloze až stovek mil, které mohly shodit až 30 centimetrů srážek na metr čtvereční. Předcházela je období sucha, a pak se tento cyklus opakoval.

„Pokud se podíváte na tropy, vždycky tam někde prší,” tvrdí klimatolog Jacob Seeley z Harvardské univerzity v Massachusetts.

Vědci modelovali několik epoch s extrémním horkem, když byla povrchová teplota v číslech okolo 47 stupňů Celsia, a odhalili cykly, v nichž sucha rychle střídaly prudké a rozsáhlé bouře.

V suchém prostředí bylo několik dní bez dešťů. Pak ale vypukla masivní bouře přes téměř celou oblast a shodila obrovské množství vody. Pak bylo pár dní ticho a celý cyklus se zopakoval.
 
Vědci také vytvořili experimentální model, v němž oproti dnešku zvýšili teplotu o 54 stupňů Celsia. Testovali jak zvýšení CO2 (64násobek současné úrovně), tak navýšení slunečního jasu.
 
Teplotní skoky takové velikosti podle modelu vytvářejí blízko povrchu inhibiční vrstvu vznikající kvůli ohřáté atmosférické vodní páře. Ta zabraňuje mrakům stoupat a vytvářet mraky a odpařování udržuje blízko povrchu.
 
Ztráta tepla do vesmíru zase umožňuje tvorbu mraků v horních vrstvách atmosféry. Déšť z těchto mraků se ale kvůli nadměrnému teplu vypaří dříve, než dopadne na povrch. Voda v systému se dále hromadí. Odpařování nakonec inhibiční vrstvu naruší a nahromaděná voda v mracích způsobí potopu.
 
„Je to jako nabíjení velké baterie,” říká Seeley. „Máte tuny chlazení vysoko v atmosféře a tuny vypařování a ohřevu blízko povrchu oddělené touto bariérou.”
 
Zdroj: Nature

Mohlo by vás zajímat

Reklama