Gravitační anomálie nemusí způsobovat temná hmota, ale prvotní černé díry

Vědci řeší problém, jak mohly supermasivní černé díry vyrůst tak rychle / Pixabay
Kde se vzala černá hmota? Proč pluje vesmírem tolik černých děr? A proč jsou supermasivní černé díry tak obrovské? Na tyto otázky nemáme odpovědi, američtí vědci však navrhují prozkoumat jednu Hawkingovu teorii.

„V naší studii se díváme na to, jak by vypadal raný vesmír, kdyby temnou hmotu netvořily neznámé částice, ale černé díry zrozené při Velkém třesku, jak v 70. letech navrhnul Stephen Hawking,” řekl fyzik Nico Cappelluti z Univerzity Miami.

Pokud by se vědci trefili, k vysvětlení temné hmoty bychom nepotřebovali novou fyziku a získali bychom také znalosti o tom, jak mohly supermasivní černé díry vyrůst tak rychle, když neměly podle vědců dostatek času k tomu se zformovat. S tím také souvisí záhada, proč je hmotnost galaxie vždy úměrná hmotnosti supermasivní černé díry v jejím středu.

Podle modelů je ve vesmíru pouze 15 procent normální hmoty a 85 procent hmoty temné. Je ovšem zvláštní, že v kosmu není dostatek hmotných hvězd ke vzniku tolika supermasivních černých děr způsobujících anomální gravitační jevy, které přisuzujeme černé hmotě.
 
Jsou tu však prvotní černé díry, které měly vzniknout z plazmatu těsně po Velkém třesku. Podle Cappellutiho mohly být prvotní černé díry jakási „semena” produkující jiné černé díry tím, že docházelo ke sloučení prvotní černé díry s plynem a hvězdami.
 
Nevíme, kolik těchto prvotních černých děr malých rozměrů je, neboť dosud nebyly detekovány. Jedná se spíše o hypotetický objekt, který odráží teorie o rozdílnosti v hustotě v kosmu a také ve velikostech objektů těsně po Velkém třesku.

Odborníci doufají, že jim v hledání odpovědí pomůže Vesmírný dalekohled Jamese Webba (jde o připravovaný teleskop NASA, Evropské kosmické agentury a Kanadské kosmické agentury, který v budoucnu nahradí dosluhující Hubbleův dalekohled).
 
Zdroj: arXiv

Mohlo by vás zajímat

Reklama