Horké laviny sopečného materiálu vzniklé při erupcích podceňujeme, varují odborníci

Když dojde k erupci, pyroklastické toky jsou pro obyvatele v okolí sopky největším nebezpečím / Pixabay
Když vybuchne sopka, uvolní se rozžhavená směs popela, plynů, úlomků magmatu a dalších hornin, která generuje obrovské pulzy tlaku známé jako pyroklastické toky. Podle vulkanologů vznikají tyto tlaky turbulencemi a předčí veškeré dosavadní odhady rizik.

„Konvenční vyhodnocení rizik může naznačovat, že tento proud rozbije pouze okna. Tyto tlaky jsou však ve skutečnosti tak silné, že mohou prorazit stěny budov,” cituje vulkanologa Gerta Lubea z Massey University na Novém Zélandu web Science News.

Lube se svým týmem napodobil menší verze těchto toků. Měřili přitom rychlost částic a hustotu a teplotu každého proudu. Také byla využita data získaná ze senzorů, které v roce 2019 zasáhla sopečná vlna z erupce sopky Whakaari na novozélandském ostrově White Island.

Podle výsledků jejich práce publikované v časopisu Nature Communications jsou tyto vulkanické laviny destruktivnější, než jak jsou obvykle v případě rizik vyhodnocovány. „Není to malý rozdíl,” upozornil Lube. Vědci s překvapením zjistili, že tlaky v sopečných vlnách kolísají, jak se částice shlukovaly do kaskádových vln a vírů.
 
Tyto tlakové pulzy jsou oproti průměrným odhadům tlaku navrhovaným simulacemi pro měření nebezpečí třikrát silnější. Na překážky mohou působit jako sbíječka. „Mnohá vyhodnocování rizik pravděpodobně ničivost pyroklastických toků podceňují. Tohle je pro nás velký budíček,” prohlásil vulkanolog.
 
Když dojde k erupci, pyroklastické toky jsou pro obyvatele v okolí sopky největším nebezpečím. Od roku 1500 mají sopečné a pyroklastické vlny na svědomí zhruba 91 000 životů. Klimatologové v případě rizik vyhodnocují rizika modely, které jsou postaveny na měření geologických usazenin, stop po dřívějších pyroklastických proudech.
 
Zdroj: Nature Communications, Science News

Mohlo by vás zajímat

Reklama