Vědci se obávají solární „tsunami”. V pravěku Zemi zasáhla při slunečním minimu

Silné sluneční bouře, které mohou vyspělé lidstvo „vypnout”, mohou přijít nečekaně / Pixabay
Vědci nalezli hluboko pod ledem v Grónsku a na Antarktidě stopy po sluneční „tsunami”, která před tisíci lety zasáhla zemskou atmosféru. Jejich objev vyvolává překvapení i obavy. Tato mimořádná solární bouře schopná ochromit technologickou civilizaci totiž nastala během slunečního minima.

Vědci pod vedením profesora geologie Raimunda Muschelera z Lundské univerzity ve Švédsku analyzovali vzorky ledu z Grónska a Antarktidy. Podle deníku Express nalezli radioaktivní izotopy, stopy po extrémní protonové smršti ze Slunce, k níž došlo před 9125 lety.

Sluneční bouře mohla být podle vědců až o dva řády silnější než dosud nejintenzivnější zaznamenané solární bouře v historii lidstva. Taková událost by dnešní technologickou civilizaci zcela ochromila.

A nejhorší na tom je, že k ní podle nové studie publikované v žurnálu Nature Communications došlo za slunečního minima.
 
Taková solární bouře by přitom měla být hrozbou v době největší sluneční aktivity, vrcholu jedenáctiletého slunečního cyklu řízeného pohybem vnější hmoty Slunce. Autoři práce upozorňují, že silné sluneční bouře, které mohou vyspělé lidstvo „vypnout”, mohou přijít nečekaně.
 
„Obrovské sluneční bouře nejsou v současnosti dostatečně zahrnuty do hodnocení rizik. Je nesmírně důležité analyzovat, co by mohly tyto události znamenat pro současné technologie a jak se můžeme chránit,” řekl Muscheler.
 
Zdroj: Express, Nature Communications

#Slunce #bouře #protony #izotopy #Antarktida #led

Mohlo by vás zajímat

Reklama

Věda a vesmír

Archeologický nález desetiletí: Na Kutnohorsku se skrývalo více než 2000 denárů

Marek Kuřina

Věda a vesmír

Vědci odhalují, jaký je původ částic z vesmíru, jež bombardují vzdušný obal Země

Lukáš Bauer