Webbův teleskop pořídil jedny z nejostřejších snímků planety Neptun

Nejvýraznější na nových snímcích Webbova teleskopu je ostrý pohled na Neptunovy prstence. Některé z nich nebyly dle agentury NASA vyfoceny od doby, kdy v roce 1989 kolem Neptunu prolétala sonda Voyager 2. Kromě několika jasných a úzkých prstenců jsou na snímku zřetelně vidět i slabší prachové pásy Neptunu.
 
„Od posledního pozorování těchto slabých prachových prstenců uplynulo již více než třicet let a je to navíc poprvé, kdy je vidíme v infračerveném spektru," sdělila Heidi Hammelová, odbornice na planetu Neptun a interdisciplinární vědkyně pro Webbův teleskop. Extrémně stabilní a přesná kvalita nových snímků umožňuje detekovat i tyto velmi slabé prstence, nacházející se v těsné blízkosti Neptunu.

Neptun fascinuje badatele od svého objevu v roce 1846. Nachází se 30krát dále od Slunce než Země a obíhá ve vzdálené a temné oblasti vnější Sluneční soustavy. Díky svému chemickému složení je Neptun charakterizován jako ledový obr. Ve srovnání s plynnými obry Jupiterem a Saturnem je mnohem bohatší na prvky těžší než vodík a helium. Jeho typicky modré zbarvení patrné ve viditelném spektru je pak způsobeno množstvím metanu v atmosféře.

Související

Jiří Kostka

Na Měsíci se podle astronomů ukrývají cenné…

Marek Kuřina

Kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie…

Webbův teleskop ale objekty snímá v infračerveném spektru od 0,6 do 5 mikronů, takže Neptun na jeho snímcích modrý není. Plynný metan totiž silně pohlcuje právě červené a infračervené světlo, takže planeta je v těchto vlnových délkách poměrně tmavá.

S výjimkou míst, kde jsou přítomna vysoká mračna. Ta jsou viditelná jako jasné pruhy a skvrny, které odrážejí sluneční světlo dříve, než je pohlceno metanem. Na nových snímcích je také patrný jasný tenký kroužek kolem rovníku, který by mohl být znakem atmosférické cirkulace, která pohání větry a bouře v Neptunově atmosféře. Ta u rovníku klesá, zahřívá se, a proto na infračervených snímcích září více než okolní chladnější plyny.
 
Snímky také zachycují sedm ze čtrnácti známých Neptunových měsíců. Dominantou nových snímků je také velmi jasný světelný bod, který se vyznačuje charakteristickými difrakčními hroty. Jedná se o velký a méně známý Neptunův měsíc Triton.

Ten je pokrytý zmrzlou vrstvou kondenzovaného dusíku, která odráží zhruba 70 % slunečního světla. Na snímcích tak Neptun doslova zastiňuje, protože ten je v infračervených vlnových délkách ztmaven absorpcí metanu. Triton obíhá kolem Neptunu po neobvyklé zpětné (retrográdní) dráze, což astronomy vede k domněnce, že byl původně součástí Kuiperova pásu, který byl zachycen gravitační silou Neptunu.
 
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je dosud nejlepším teleskopem na oběžné dráze naší planety. Má za úkol řešit záhady v naší Sluneční soustavě, nahlédnout do vzdálených galaxií a zkoumat tajemné struktury a původ našeho vesmíru. Jedná se o mezinárodní projekt NASA, Evropské kosmické agentury a Kanadské kosmické agentury.

Zdroj: NASA, ESA