Dnes a zítra můžete pozorovat Orionidy, meteorický roj ze slavné Halleyovy komety

Maximum meteorického roje Orionidy v roce 2020 nad východním Slovenskem. Orion je na snímku vlevo od středu obklopený barevnými mlhovinami / Petr Horálek, FÚ v Opavě
Každoroční meteorický roj Orionid je podzimní větví proudu částic, do kterého Země vstupuje i v květnu (v květnu pozorujeme roj Eta-Aquaridy). Oba roje spojuje nejen stejná rychlost meteorů okolo 66 km/s, ale i původní mateřské těleso.

Tím je dle webu Astrofyzikální Progresy slavná Halleyova kometa (oficiálně značená jako 1P/Halley). V roce 1705 si britský matematik a královský astronom Edmond Halley všiml, že mezi 24 pozorovanými kometami mezi lety 1337-1698 mají tři z nich, konkrétně pozorované v letech 1531, 1607 a 1682, velmi podobné vlastnosti oběžné dráhy.

Vypočítal, že se jedná vždy o tutéž kometu, a dokonce předpověděl i její další návrat v roce 1758. Sám se ho však už nedožil – zemřel o 16 let dříve.

Halleyova kometa se ke Slunci vrací přibližně každých 76 let. Poslední návrat v roce 1986 nebyl nikterak příznivý – kometa byla poměrně slabá a geometricky nevýhodně položená vůči Zemi. Dalšího návratu se však dožijí současné mladší generace. Kometa znovu přiletí ke Slunci 28. července 2061 a na severní obloze bude pozorovatelná krátce, ale velmi výrazně už v červnu toho roku. Oba zmíněné meteorické roje nám však kometu připomínají každý rok.

První zmínky o roji Orionid pochází z roku 1839, kdy americký astronom Edward C. Herrick vysledoval jistou vyšší meteorickou aktivitu v první polovině října. Následující rok svá pozorování poopravil s tím, že maximum aktivity nastává mezi 8. a 25. říjnem. V roce 1864 na jeho pozorování navázal Alexander S. Herschel, který přesněji určil jak polohu místa, odkud meteory na obloze vylétají, tak frekvenci roje (okolo 20 meteorů za hodinu). Od té doby se o roj začala zajímat celá řada dalších astronomů, až se z Orionid stal jeden z hlavní desítky nejsledovanějších rojů v roce. 

Maximum roje nastává již dnes, v pátek 21. října časně ráno, a aktivita bude vysoká ještě sobotu 22. října 2022. Nejvyšší aktivita přitom nastane méně než čtyři dny před novem (ten bude 25. října a s ním částečné zatmění Slunce). Měsíc tedy nebude pozorování Orionid svým svitem vůbec rušit. Radiant, odkud meteory zdánlivě vylétají, se promítá do severovýchodní části souhvězdí Orionu a stoupá nad obzor v průběhu pozdních nočních hodin.

Nejlepší podmínky pro pozorování proto bývají ve druhé polovině noci a nad ránem (mezi 1. a 5. hodinou ranní). V průběhu maxima roje se tak můžeme dočkat na tmavé obloze daleko od měst až desítky rojových meteorů za hodinu, pocházejících z úlomků Halleyovy komety. Aktivita roje je pozvolná, trvá déle než měsíc, od 2. října až do 7. listopadu, takže samotné maximum není nijak výrazné. Má tedy smysl se dívat na Orionidy i několik nocí před maximem a po něm, včetně víkendových nocí 22. a 23. října.

Zdroj: Astrofyzikální Progresy, Hvězdárna a planetárium hl. města Prahy 

Mohlo by vás zajímat

Reklama