Život na Zemi se zformoval o 100 milionů let dříve, než se dosud předpokládalo

 
Další 2 fotografie v galerii
Kolize naši planetu sterilizovala, ale také se po odrazu část planetky Theia proměnila na Měsíc / Pixabay
Dnes vědci předpokládají, že se život na Zemi rozvinul až poté, co utrpěla kolizi s tehdy mladou planetou (přibližně velikosti Marsu) označenou jako Theia, a to cca 150 milionů let po vzniku našeho Slunečního systému.

Tato kolize jednak naši planetu „sterilizovala", ale také se po odrazu část této planetky proměnila (včetně malé odtržené části Země) na Měsíc.

Postranním efektem tohoto neuvěřitelného kosmického divadla byl mimo jiné i vznik prvního života na Zemi. A vědci nyní potvrdili, že k tomu došlo o 100 milionů let dříve, nežli se původně uvažovalo.

Vědci v rámci nové studie prošli celou evoluční historií Země a zvířat, aby našli posledního univerzálního společného předka (též známo pod anglickou zkratkou LUCA).

A co zjistili? Bylo odhaleno, že toto zvíře, předek všech živých tvorů, na Zemi existoval s největší pravděpodobností již před cca 3,9 miliardami let. I když nám věda často umožní cestovat skrze prostor i čas a takto nalézat a odhalovat historii klidně i celého vesmíru, prozatím ještě nebyla s to odpovědět spolehlivě na palčivou otázku, kdy se na Zemi objevil první život.

Tradičně k tomu používají vědci fosilní pozůstatky. Ale jak je samozřejmě všem paleontologům jistě velmi dobře známo – fosilní pozůstatky jsou tím hůře k nalezení, čím dále se řekou času vydáte. Faktem je, že v období před 2,5 miliardami let nemáme prakticky žádné horniny ke studiu.

To je kvůli působení eroze, která po pár miliardách let zničí vše. Nemluvě o tom, že po takové době zde nejsou žádné biologické pozůstatky. A těch pár fosílií co máme, se nedá snadno a jednoznačně spojit s moderními organismy.

Jak se ale ukazuje, nový přístup přinesl lepší výsledek. K tomu bylo použito naší moderní genové banky a začala se dešifrovat historie druhů, aby se našel nejstarší předek. Studie používala 29 genů ze 102 organismů a 9 fosílií pro lepší kalibraci.

Vědci vyšli z předpokladu, že rozdíly mezi genomy dvou živých druhů (třeba člověk a bakterie) po čase odpovídaly proporčně cca době, kdy měli společného předka. Poté bylo zjištěno, že neplatí hodnota 3,5 - 3,8 miliardy let (z doby 3,4 miliardy zpět jsou i poslední nám známé fosilní pozůstatky), ale cca 3,9 miliardy let.

Optimisté dokonce doufají, že uhlík nalezený v zirkonu starém 4,1 miliardy let je biologické podstaty, ale to se zatím neprokázalo.

#Země #Měsíc #Sluneční soustava #život #kolize #uhlík

Mohlo by vás zajímat

Reklama