Slavný český psychiatr přišel o Nobelovu cenu: Tajemství krve přitom odhalil jako první na světě

Přestože populární psychiatr přednáší na univerzitě, najde si i dostatek času na svoji vědeckou práci. U mikroskopu tráví snad tisíce hodin. Pozoruje kapky krve. Chce objasnit otázku, zda se nějak liší krev psychicky nemocných lidí od krve ostatních.

Podnikne kvůli tomu neuvěřitelné množství pokusů. Dochází k různým výsledkům. Z jakých důvodů? Neodbytná otázka, jestli je možno nějak odlišit krev psychicky nemocných a zdravých lidí ho přivede k velkému objevu. Po mnoha a mnoha pokusech dojde k názoru, že v lidské krvi jsou různé antigeny a podle nich se shlukují krvinky. 

Když dva hledají totéž

Tento jev ho přiměje k tomu, aby krev roztřídil do čtyř základních skupin: A, B, AB a 0. Jenže celá věc má jeden dost podstatný háček. Jak už se to v běhu lidských dějin často stává, ve stejnou dobu tuto záležitost zkoumá i jiný vědec. Je to jistý patolog Karl Landsteiner, který bádá na univerzitě ve Vídni. Během roku 1900 se tento muž nechává slyšet, že se v krevním séru shlukují krvinky a rok poté pustí svoje výzkumy do světa.

Související

Ilona Cílková

Český vynálezce, který ohromil svět tramvají i…

Petr Hájek

Transfúze krve od mladých dárců by podle vědců…

Zmiňuje tam ale pouze tři krevní skupiny. Vzhledem k tomu, že tehdy ještě ve vědeckém světě nefunguje takové sdílení a výměna informací jako v současnosti, Janský o Landsteinerových výzkumech netuší zhola nic. Proto je vídeňskému vědci připsáno prvenství v tomto oboru. 

Zkoumání nepovažuje za nic světoborného

Kromě toho Janský si nemyslí, že objevil něco světoborného, a tak se se svojí teorií o krvi svěří světu až roku 1907. A aby toho nebylo málo, v roce 1910 se stejným objevem přijde i další vědec, tentokrát pro změnu Američan William Lorenzo Moss.

Brzy ale zjistí, že ho předběhl jistý Čech, a tak mu naprosto pokorně přizná první místo. Klobouk dolů. A dokonce se postará o to, aby se o Janského prvenství dozvěděli američtí lékaři. 

Na kongresu se svět dozví o českém prvenství

Teprve roku 1923, kdy se koná Mezinárodní chirurgický kongres v Londýně, se začíná mluvit o tom, že Janský byl opravdu první. Na této odborné akci se totiž mimo jiné hovoří i o krevních transfuzích při operacích. Proto dojde řeč i na krevní skupiny.

Jistý švédský chirurg T. Riek potom poučí svoje kolegy o Janského objevu. Není to ale moc platné, protože smetanu nakonec stejně slízne Landsteiner. Když se roku 1930 uděluje Nobelova cena za objev krevních skupin, stane se jejím laureátem právě on.

Fotogalerie

 

1

fotografie