- Ilona Cílková
- Věda a vesmír
- 25. září 2018
- 14:30
Obyvatele Pompejí při běsnění Vesuvu nezabily jedovaté zplodiny, ale teplotní šok
Zarazí ho zvláštní tmavý mrak, který se vytváří nad vrcholkem hory. Záhy si uvědomí, že svým tvarem připomíná piniový strom, tedy středomořskou borovici. Sopka se určitě chystá k akci.
Černý mrak zakryje slunce
Oblak popela a síry zakrátko zakrývá sluneční kotouč. I když už je podle hodin dávno den, skoro to vypadá, jako by se nad Neapolskou zátokou náhle objevila noc. Postupně mrak sestupuje z úbočí sopky dolů. Zhruba 10 kilometrů od sopky, tyčící se do výše 1270 metrů, se nachází město Pompeje.
Tehdy má pověst jakéhosi rekreačního letoviska pro Římany, kam jezdí trávit volné chvíle. Nyní ho zahalí černý mrak, který šplhá až do výše 32 kilometrů a zároveň se valí dolů. Poté z kráteru vyšlehnou ohnivé plameny. Tehdy se teplota u kráteru sopky pohybuje až kolem 850 °C.
Mohutná vlna vrhne lidi do moře
Teprve kolem poledne pochopí obyvatelé Pompejí, že je třeba něco dělat, už je ovšem pozdě, a to navzdory tomu, že mrak plný žáru se cestou po úbočích vulkánu a dále ochladí z 850 °C na asi 350 °C. Setkat se s tak vysokou teplotou je pro člověka samozřejmě smrtelným zážitkem. O mnoho lépe na tom nejsou ani lidé, kteří se v panice snaží spasit útěkem k moři.
Sopečnou erupci totiž samozřejmě doprovází mohutné zemětřesení. Zem na mnoha místech puká a v moři se tvoří tsunami. Moře jakoby nějaká síla odsála a potom mohutnou vlnou vrhla zpátky na břeh. Obrovská síla pak stáhne nebožáky do moře, kde se jednoduše utopí.
Sopka řádí tři dny
Na domy v Pompejích se žene smršť kamení, která ničí všechno. Ulice přikryla deka jedovatých plynů. Většina lidí zemře na ohromný teplotní šok. Je to mnohem milosrdnější než pomalé udušení zplodinami - vědci se ještě donedávna domnívali, že většinu Pompejanů zahubily právě jedovaté plynné zplodiny.
Ty ovšem znamenají mnohem pomalejší a krutější smrt. To ale zdaleka není všechno. Řádění sopky trvá celé tři dny. Během nich Vesuv zasype město šest metrů vysokou vrstvou popela. Mrtvých je asi 10 000. Znovu je starověké sídlo objeveno pod vrstvou sopečného popela až v roce 1749.
Tři miliony lidí by potřebovaly evakuaci
Mohlo by se zdát, že starověká tragédie poslouží jako memento a lidé budou prchat z dosahu této sopky, kterou vědci podrobují pečlivému sledování už od 19. století. Vůbec první vulkanologická stanice na celém světě totiž vznikla v letech 1842 - 1845. Od té doby sopku sledují neustále přístroje.
Dokonce i satelity sledují, co se děje, protože je známo, že před vypuknutím sopečné erupce dochází ke změnám ve sklonu sopečných svahů. Pokud by se cokoli začalo dít, je třeba neotálet a hned jednat. V Neapoli, městě ležícím přímo pod sopkou, totiž nyní žije asi 3,2 milionu lidí. Ty by bylo třeba evakuovat.
Sdílení
16
Twitter
Komentáře
Email